PAVLINEC, J. Implementace grafické knihovny AGG na procesor OMAP [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Cílem bakalářské práce bylo prostudovat možnosti implementace grafické knihovny AGG na procesor OMAP, který se skládá ze dvou různých jader – ARM Cortex A8 a DSP TMS320C64xx. Student podcenil časovou náročnost zadání a danou problematiku nedostatečně konzultoval. S přihlédnutím k jeho znalostem z oblasti OS Linux se lze domnívat, že problematiku mohl zvládnout na vyšší úrovni a s lepšími výstupy.
Pan Jan Pavlinec ve své bakalářské práci řešil problematiku implementace grafické knihovny AGG (Anti-Grain Geometry) na procesory OMAP3530. Knihovna AGG byla původně vytvořena pro procesory s architekturou Intel IA32 (I386). Procesory OMAP obsahují tři různá jádra: jádro založené na architektuře ARM Cortex-A8, jádro odvozené od signálového procesoru TI (Texas Instrument) řady 64x a grafický procesor PowerVR SGX530. Upravit knihovnu tak, aby dokázala optimálně využívat vlastnosti tří různých architektur je pro studenta bakalářského studia velmi náročný úkol. Práce obsahuje cca 30 stran vlastního textu a je členěna do 8 kapitol. Kapitola 2 zabírající pouze cca 1/3 stránky a obsahuje pouze úvodní informace o procesorech OMAP. Nechápu, proč autor nepřipojil tyto 3 odstavce k následující kapitole popisující konkrétní typ OMAP3530 a jeho tři jádra (ARM Cortex-A8, TMS320C6x a PowerVR SGX530). Kapitola 4 je věnována základním informacím o knihovně AGG. V 5. kapitole autor popisuje vývojovou desku BeagleBoard, na níž měl demonstrovat funkčnost implementace knihovny na procesory OMAP3530. Přehled vývojových nástrojů je uveden v kapitole 6. Informace uvedené v kapitolách 2 až 6 jsou převzaty z literatury. Vlastním dílem pana Pavlince je pouze kapitola 7 popisující testovací program pro ověření funkčnosti implementace knihovny, náznak způsobu vlastní implementace knihovny s využitím jádra založeného na procesoru ARM Cortext-A8 a signálového procesoru TMS320C6x a výsledek jednoho testu. Svou vlastní práci pan Pavlinec popsal na pouhých 6 stranách a to ještě velmi chaoticky a nedbale. V kapitole 7 postrádám diskusi koncepce implementace knihovny, není zřejmé, co autor chtěl demonstrovat obrázkem 15 na str. 30 (Příklad vykreslovacích testů) a co přesně bylo předmětem testování knihovny, jež uvádí v kapitole 7.4 na str. 34. Po formální stránce mám k práci velmi vážné výhrady. V práci se velmi často vyskytují netechnické výrazy (např. jaderný modul místo modul jádra), extrémně velké množství překlepů, vynechaných a zkomolených slov. Text je nestandardně psán po obou stranách papíru. V práci není uveden seznam zkratek. Oceňuji, že se pan Pavlinec dokázal částečně zorientovat ve složité problematice práce s různými architekturami procesorů, využití OS Linux pro embedded zařízení i implementace a testování grafické knihovny AGG. Podařilo se mu knihovnu AGG částečně upravit pro použití s procesory OMAP3530, i když výsledek není vzhledem k rychlosti běhu knihovních funkcí optimální. Bohužel s přihlédnutím k otřesnému formálnímu zpracování práce nemohu celkově bakalářskou práci pana Pavlince hodnotit lépe než známkou E.
eVSKP id 52634