LEPKOVÁ, K. Analýza variability srdečního rytmu ze spánkového EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.

Posudky

Posudek vedoucího

Králík, Martin

Práce studentky Kamily Lepkové se zabývá analýzou HRV ze spánkových záznamů a možnostmi jejich využití pro detekci syndromu spánkové apnoe. V teoretické části práce se věnuje fyziologii dýchací a oběhové soustavy, dále spánku a polysomnografii, se zaměřením na poruchy spánku spojené s dýcháním. Dále se zabývá analýzou variability srdečního rytmu (HRV). V praktické části pak studentka aplikuje poznatky o HRV na záznamy od pacientů, trpících syndromem spánkové apnoe. V závěru pak statisticky vyhodnocuje vhodnost extrahovaných parametrů pro potřeby automatické detekce spánkové apnoe. Přestože je v práci využito dostatečné množství literárních zdrojů, bylo by lepší čerpat více z odborných zahraničních článků, zabývajících se danou problematikou. Studentka průběžné výsledky konzultovala, byť převážně s blížícím se termínem odevzdání, ocenil bych ovšem větší samostatnost v návrhu postupu praktické části. Zadání bakalářské práce je splněno v plném rozsahu, práci proto i přes uvedené výtky doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C/75 bodů.

Navrhovaná známka
C
Body
75

Posudek oponenta

Kozumplík, Jiří

Bakalářská práce je zaměřena na analýzu variability srdečního rytmu a její využití pro rozpoznání apnoe. Úvodní kapitoly (str.11 až 26) jsou úvodem do oblasti fyziologie, která vysvětluje souvislost srdeční aktivity s dýcháním a dále jsou zaměřeny na polysomnografii a poruchy dýchání ve spánku. Technická část práce začíná ve 4. kapitole (str.27), která je kompilační. K této části mám některé připomínky. K potlačení driftu se sice používají horní propusti s lineární fázovou charakteristikou, ale s podstatně vyšší mezní frekvencí, než uvádí autorka na str.27. Pro potlačení síťového rušení nestačí hřebenový filtr Lynnova typu (str. 28). Nelze říci, že se mezi 5 a 20 Hz nalézá minimum energie komplexu QRS (str.29). Co je míněno krokem 1/128 u histogramu intervalů NN (str.32 a 42) při analýze signálů HRV v časové oblasti? Chybí popis rovnice (4.9) pro vyjádření impulsní charakteristiky (str.35). Chybná je jednotka výkonu signálu HRV na str.36. Praktická část týkající se analýzy signálů HRV začíná na str.37 a její rozsah je 9 stran. K testování autorka použila devět namátkově vybraných signálů z veřejně dostupné databáze Physiobank (Apnea-ECG Database). Popis tvorby a využití minutových úseků normálních a apnoických signálů není z textu zcela jasný (str.38). Pásmová propust typu FIR 1. řádu na str.39 je chybné označení filtru. Na str.39 autorka popisuje jednoduchý detektor komplexů QRS nezbytný pro vznik signálu HRV, ale nezmiňuje jeho spolehlivost na zpracovávaných datech. Neuvedla, zda a jak ošetřila výskyt extrasystol. Neekvidistantní posloupnost intervalů NN je nutné interpolovat a vhodně vzorkovat. Hodnotu vzorkovací frekvence však autorka neuvedla (str.41). Vyhodnocení výsledků je v kapitole 6 (str.45 až 50). Autorka testovala celou řadu parametrů signálu HRV v časové i ve frekvenční oblasti s cílem posoudit, do jaké míry dokáží tyto parametry plnit roli klasifikačních příznaků pro rozlišení normálních a apnoických signálů HRV. Autorka nezdůvodnila, proč se rozhodla právě pro Kruskalův-Wallisův test. Z řady tabulek, které vytvořila, následně vyvodila, které parametry by se daly použít k rozlišení obou typů signálů. Nezmiňuje ale, nakolik se tím potvrzují výsledky jiných autorů – v práci totiž chybí jakákoliv zmínka o jiných pracích, které se podobnou tematikou v minulosti zabývaly. Bohužel, literaturu doporučenou v zadání práce autorka nepoužila. Z formálních chyb uvádím, že na mnoho obrázků chybí v textu odkazy a že v textu nejsou citovány publikace [25] a [26]. Přes uvedené nedostatky konstatuji, že studentka zpracovala téma, jehož náročnost odpovídá bakalářskému studiu, a to v rozsahu, který odpovídá zadání Bakalářské práce. Předloženou práci doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
C
Body
70

eVSKP id 102323