KRESTA, D. Analýza přenosu mobilního digitálního rozhlasového vysílání [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Úkolem diplomanta Bc. Daniela Kresty bylo detailně prostudovat standardizaci pro digitální rozhlas DAB/DMB, kdy zadáním byl následně požadován simulační model s nastavitelnými parametry fyzické vrstvy, modulátoru a modelů přenosových kanálů v mobilním prostředí. V navazující experimentální práci byla požadována simulace, analýza a rozbor přenosu mobilního digitálního rozhlasu, která by byla doložena výsledky chybovostí a modulačních chyb v závislosti na zvoleném módu, scénáři přenosu a nastavení modelu přenosového kanálu. Mohu konstatovat, že předložená diplomová práce obsahuje jak požadovaný rozbor standardizace, tak i popis programových skriptů, které jsou doloženy simulacemi v Matlabu. Simulační program byl doplněn uživatelským prostředím GUI a několika simulačními experimenty, které ověřily správnost navržených modelů a přinesly detailní informaci o výkonu typických konfigurací standardu DAB. Byl tak vytvořen funkční model, který je využitelný k pozdějšímu modelování koexistence standardů DAB a DVB-T/T2 (existující simulátor) ve vybraných frekvenčních pásmech, a to zejména ve III. TV pásmu. Tento cíl byl tedy splněn, avšak před samotným použitím modelů by bylo dobré dořešit modulaci na vyšší kmitočtová pásma, která je doposud řešena modulací na mezifrekvenční kmitočet a dále optimalizací Dopplerova posuvu podle zvolené frekvence. Rovněž bude třeba dořešit výpočetní závislost na zvolené frekvenci, kdy zejména v pásmu L trvá doba simulace relativně dlouho. Formální stránka předložené diplomové práce (59 stran, popis funkcí programu, použitá literatura, příloha na CD) je na vysoké úrovni. K obsahu předložené práce nemám žádné zásadní připomínky. Závěrem shrnuji, že zadání bylo z mého pohledu splněno. Student pracoval samostatně, kdy na pravidelných konzultacích prezentoval postupně dosažené výsledky. Rad bych současně poukázal na profesionální přístup studenta ke schválenému zadání, pečlivé časové rozvržení prací a výborné dosažené výsledky. Diplomovou práci Bc. Daniela Kresty doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A/92 bodů.
Splnění požadavků zadání Zadání obsahuje dvě základní části. V prvé, teoretické části bylo úkolem detailní prostudování standardizace přenosu zemského digitálního rozhlasového vysílání DAB/DMB a vytvoření simulačního modelu v matematickém prostředí MATLAB s nastavitelnými parametry modulátoru a přenosového kanálu. Student splnil tuto část zcela pro systém DAB, pro systém DMB chybí dodatečné protichybové zabezpečení. V druhé, experimentální části zadání požadovalo provést simulaci, analýzu a podrobný rozbor přenosu digitálního rozhlasu pomocí vytvořeného modelu a správnost modelu ověřit srovnáním s experimentálním laboratorním měřením. Uvažován měl být vliv parametrů modelu na chybovost přenosu v závislosti na zvolených přenosových podmínkách. Student srovnal výsledky modelu pouze s teoretickým průběhem chybovosti při přenosu bez protichybového zabezpečení v kanále se šumem. Vlivy parametrů modulátoru a protichybové zabezpečení student ověřil relativně na základě výsledků pouze ze simulace v rámci různých profilů zabezpečení pro kanál se šumem a v rámci různých vysílacích módů tři různé typy kanálu. Porovnání hodnot chybovostí s měřením dle zadání neprovedl. Pro srovnání s měřením student uvádí spektra, ta ovšem věrohodnost modelu dostatečně neprokazují. Dle mého názoru student implementoval mnoho různých typů přenosových kanálů, přičemž na řádné ověření správnosti modelu mu zbylo méně času, než by bylo potřeba. Celkově spatřuji splnění požadavků zadání na 70 % (14 bodů z 20). Odborná úroveň práce Celkově je odborné zpracování na dobré úrovni. Největší nedostatek spatřuji v implementaci časového prokládání postupně nad množinou pouze 16 bitů (uvedeno v kap. 2.2). Časové prokládání je v systému DAB řešeno složitěji na větším bloku bitů. Uvedené zcela jistě ovlivňuje výsledky modelu především pro případy kanálu s více cesty šíření, což se zřejmě na základě relativního způsobu ověření modelu neprojevilo. V práci postrádám soustředěný popis struktury rámce a tak se o částech rámce a počtech bitů/symbolů dozvídáme postupně (celkový přehled bych přivítal například v kap. 2.3). Výsledky modelů jsou prezentovány pro přednastavenou hodnotu nosné vlny 30 MHz. Z textu není příliš patrné či pro jiné hodnoty výsledky modelu platí či nikoliv. Pro ukázku uvádím dva odstavce z textu studenta: „V případě modelu kanálu se simulací Dopplerova jevu je vypočítán frekvenční posuv fD. Protože je simulace prováděna na mezifrekvenci 30 MHz pro rychlejší výpočet, musí dojít k přepočtu Dopplerova posuvu podle reálné frekvence. V případě funkce apply_channel je vypočítáván na základě frekvence 224 MHz, tedy frekvence III. televizního pásma. Tuto hodnotu, označenou jako fc_real je možno změnit pouze v kódu.“ (str. 38) a „Také je možné nastavit nosnou frekvenci fc která je standardně nastavena na hodnotu 30 MHz, s větší hodnotou dochází k zvýšení paměťové náročnosti simulace, a to především při simulaci přenosového kanálu. Zároveň není doporučeno nastavování nosné frekvence menší než dvojnásobek šířky pásma signálu OFDM, tedy 2 × 2 MHz.“ (str. 43). Mezi méně závažné prohřešky lze zahrnout následující dvě vyjádření: „Pro dostatečně efektivní zvukové kódování bylo použito standardu MPEG Layer II… Byla zvolena šířka pásma 1,5 MHz pro jeden DAB blok, dostačující pro jeden datový tok MPEG.“ (str. 13); „Protože však během konvolučního kódování získají data na objemu, musí být kódovaná data ještě menší o hodnotu kódového poměru.“ (str. 32). Odbornou úroveň práce hodnotím 70 % (35 bodů z 50). Interpretace výsledků a jejich diskuse Uváděné výsledky jsou interpretovány a diskutovány na výborné úrovni. Zpracování výstupů ze simulací a závěry práce (přičemž nesplněné součásti zadání v tomto hledisku neuvažuji) hodnotím 100 % (20 bodů z 20). Formální zpracování práce Práce na 44 stranách textu a seznamy obsahují jen mírné množství chyb či překlepů. Některé v textu použité symboly chybí v seznamu symbolů. Pro některé veličiny jsou užity různé symboly, např. text vs. obr 1.11 nebo vztah (1.8) vs. vztah (1.9). Grafická úprava je na kvalitní úrovni. Členění kapitol je přehledné a logické. Obrázky a tabulky jsou čitelné, pokud jsou převzaté, je uvedeno z jakého pramenu. Citace i odkazy na prameny jsou provedeny korektně. Za formální zpracování přiděluji 90 % (9 bodů z 10).
eVSKP id 93438