BALÁK, M. Výroba a kalibrace termočlánků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Martin Balák se ve své práci zabýval výrobou a kalibrací termočlánků. Ve své práci měl popsat, na jaké principu termočlánky fungují a jak je možné je kalibrovat. Dále měl navrhnout a sestrojit přípravek pro svařování termočlánků a nakonec měl termočlánky vyrobené na přípravku nakalibrovat. K práci si dovoluji vyjádřit se následujícím způsobem: Student v souladu se zadáním provedl širší rešerši o principu funkce termočlánků. Teoretická část o výrobě termočlánků by mohla být delší, ale tento nedostatek je částečně vynahrazen v praktické části, kde student dává doporučení pro svařování termočlánků. U části o kalibraci termočlánků popsal pouze zařízení k tomu určená, teoretický úvod do matematické části uveden není. Ten je proveden až v praktické části. Na druhou stranu je možné říci, že sestrojený přípravek působí pěkným dojmem. Dle výsledků je možné říci, že je možno přípravek zapojit do výuky, i když se zdá, že ho bude možné použít pouze pro dráty menších průměrů. Provedená kalibrace termočlánků mohla být lépe popsána, zejména její výsledky. Po formální stránce je možné vytknout několik nedostatků. V textu se nachází několik nepřesných formulací typu „chyba úsečky“ místo „chybová úsečka“, či „Freeze point cell“ namísto „Fixed point cell“. Font bakalářské práce není na některých místech jednotný. Citováno je pouze 12 zdrojů, povětšinou webové stránky výrobců měřící techniky, ale zde je nutno říci, že citovaná literatura není kompletní. Hlavní přínos práce tedy vidím v sestrojení přípravku, jelikož laboratorní přípravek tohoto typu ještě není ve výuce na ÚEEN zaveden. Kvalita práce mohla být vyšší, kdyby si student lépe rozvrhl časový plán práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm C/75 body.
Student Martin Balák se ve své bakalářské práci zabýval výrobou a kalibrací termočlánků. Termočlánky jsou využívány ve spoustě odvětví, a proto je toto téma stále aktuální. Předložená práce obsahuje 45 stran, rozdělených do 7 kapitol a závěru. Práce je zpracována deduktivně, problematiku popisuje od základu, tj. od principu Seebeckova jevu, přes detailní popis druhů termočlánků, možnosti kalibrace, vlastní kalibraci až po výrobu svářečky a její použití. Praktická část této práce převažuje nad teoretickou, i přesto ale byla rešeršní část zpracována dostatečně. Výroba svářecího zařízení pro termočlánky může najít využití například v některé nové laboratorní úloze. Rešeršní část je tedy zpracována dostatečně a logicky, i přes některé formální výhrady níže. Samotná konstrukce svářečky je dobře popsaná a podložená vhodně okomentovanými obrázky. V této kapitole (kap. 5) ovšem postrádám podrobnější popis elektrické konstrukce, citování zdroje odkud byly čerpány informace o elektrickém obvodu svářecího zařízení a hlubší diskuzi nad zvolením jednotlivých součástek. Elektrické schéma zapojení je uvedené v příloze, ale v textu na ně nebylo dostatečně upozorněno. Formátová stránka této bakalářské práce je nedokonalá s několika drobnými, až zásadními chybami. Absence křížových odkazů je velkou vadou, stejně tak jako nedodržení popisu obrázků a tabulek dle šablony. Stránky jsou číslovány od první strany do čtvrté a pak až od 11. strany dále. Záhlaví buď chybí úplně, nebo je nevyhovující. Popisy obrázků by neměly odskočit na jinou stranu, viz str. 19. Obrázky v kap. 6.2 nejsou zarovnány na střed a popisky nejsou vlevo tak, jak by být měly. Odstavec 7.4 je celý odskočený. Většina důležitého formátování není dodržena, což znatelně snižuje úroveň této jinak povedené práce. Jazykový sloh je nedokonalý, místy až hůře srozumitelný. Formální vzhled práce prošel buď špatnou, nebo žádnou kontrolou. Naměřená data jsou částečně diskutována, ale diskuze by si zasloužila více prostoru. V textu se objevuje několik nepřesných formulací. Práce by měla být psána ve 3. osobě jednotného čísla trpného rodu, což ovšem není. Všechny body zadání byly bezesporu splněny. Z práce je patrné, že student věnoval spoustu energie do praktické části, avšak o to smutnější je snížení kvality práce velmi špatnou formátovou stránkou. Tato práce mohla být velmi zdařilou, kdyby jí bylo věnováno ještě pár hodit korektury, formátování a lepší zpracování měření. I přes výše uvedené formální nedostatky oceňuji praktickou část práce, tedy vytvoření funkčního svářecího zařízení, které dle uvedených fotografií vypadá velmi reprezentativně. Bakalářskou práci Martina Baláka doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 75 body, tedy stupněm C.
eVSKP id 94047