HUBAČOVÁ, K. Vývoj a optimalizace metody pro extrakci kyseliny ferulové z pšeničných otrub [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Klára Hubačová měla za úkol zpracovat bakalářskou práci na téma Vývoj a optimalizace metody pro extrakci kyseliny ferulové z pšeničných otrub. Toto téma je součástí širšího výzkumu zabývajícího se využitím odpadního materiálu z mlynářského průmyslu - otrub. Studentka sepsala solidní teoretickou část a prokázala, že se umí orientovat ve vědeckých databázích. Oceňuji také aktivní přístup při designovaní experiementu. Předvedla také, že student třetího ročníku může mít dobré základy pro samostatnou práci v laboratoři. Experimenty byly provedeny v plánovaném rozsahu. Naměřené výsledky dokázala v práci přehledně a správně prezentovat. Diskuse výsledků byla dostatečná. Optimalizovaná metoda pro extrakci kyseliny ferulové z otrub vykazovala srovnatelné a v některých ohledech výrazně lepší charakteristiky než metody běžně prezentované v zahraniční i tuzemské literatuře. Tím Klára Hubačová splnila cíl práce. Na základě výše uvedeného hodnotím studentku celkovou známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
V rámci bakalářské práce byla předložena metoda extrakce kyseliny ferulové z pšeničných otrub a optimalizace jednotlivých parametrů na maximalizaci výtěžků extrakce se zaměřením na ekonomické faktory (spotřeba chemikálií a energií při zahřívání). Zadání práce bylo splněno. Práce je rozdělena do několika celků, které na sebe logicky navazují. Výsledky jsou popsány v experimentální části a následně vyhodnoceny v následující kapitole. Výsledky jsou formulovány srozumitelně a přehledně, lze s nimi souhlasit. Vytknu používání přílišného užívání stupňování přídavných jmen, kterému by se měla studentka ve vědecké práci vyvarovat. U analýzy rozptylu není popsáno, jakým způsobem byla zpracována (v jakém programu). Nicméně je výběr optimalizovaných parametrů vzhledem k dosaženým výsledkům logický a experimentálně doložený. Při práci studentka použila celkem 46 literárních zdrojů včetně aktuální a zahraniční literatury zabývající se popisovanou problematikou. Krom jednoho překlepu literaturu studentka citovala správně. Pouze u literární rešerše se objevuje několik nepřesností ohledně potenciálního použití fenolických látek, což mohlo být způsobeno špatným překladem z angličtiny (viz "fenolické látky mají potivní účinek účinek na lidské zdraví" nebo "mohou mít účinek"). Formálně i jazykově je práce na velmi dobré úrovni, množství překlepů nesnižuje celkovou úroveň práce. Vytknu dvě typografické chyby: Tabulky se nepopisují kurzívou a v textu se objevují prázdné řádky mezi odstavci. Závěry práce jsou formulovány logicky a srozumitelně a lze s nimi souhlasit. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji celkovou známkou „A“, tj. velmi dobře.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 108331