ĎURČEK, M. Měření oteplení světelných zdrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Drápela, Jiří

Bakalářská práce svým rozsahem odpovídá zadání a naplňuje všechny jeho body. Nicméně v práci se vyskytují nedostatky a místy chyby, které nepřispívají k její dobré úrovni. Je možné konstatovat, že je to do jisté míry důsledkem studentova přístupu a také aktivity v průběhu řešení práce. Pokud budu jmenovat konkrétně, pak na straně 19 je uvedena mně neznámá veličina či parametr měrný světelný výkon bez uvedení definice. Vztah pro světelný tok na straně 20 není správný. Na straně 34 v tabulce 5-1 nejsou uvedeny citlivosti resp. konstanty termočlánků, i když je to pro další část práce podstatné. Znalost měřícího řetězce je obzvláště u takovéhoto typu práce velice zásadní, stejně jako dodržení zásad správného měření tak, aby byla zajištěna odpovídající spolehlivost výsledků. Prezentované výsledky oteplení (teplot) povrchu měřených světelných zdrojů bohužel neodpovídají hodnotám očekávaným. Formální a grafické zpracování je bez zřetele na výše zmíněné a další nedostatky na dobré úrovni. S ohledem na uvedená dílčí hodnocení doporučuji bakalářskou práci k ústní obhajobě.

Posudek oponenta

Škoda, Jan

Práce měla dle zadání přinést přehled metod používaných při hodnocení oteplení světelných zdrojů, vytvořit nové přípravky k této činnosti a měřením provést ověření funkčnosti. Student se ale při plnění úkolů dopustil chyb, které úměrně snižují kvalitu předkládané práce. V první řadě autorovi vytýkám formálně špatný zápis Stefan-Boltzmannovi konstanty na str. 14 a 18, který může při pozdějším výpočtu vést ke zcela odlišným výsledkům. Dále studentovi vytýkám formálně nešťastné dělení jednotek na str. 16 na více řádků textu, používání netechnických názvů jako je např. LED-žárovka, kde bych spíše uvedl pojem LED-zdroj (str. 32), absenci na reference u obr. 4-4-1 (str. 26), jakož i rozdílnou kvalitu obrázků. Ke konstrukci měřících přípravků nemám připomínek a považuji je za důmyslné zařízení. Velké výhrady mám ovšem k publikovaným výsledkům průběhů teplot světelných zdrojů (obr. 8-1-1, obr. 8-1-2 a obr. 8-1-3), kde považuji minimální hodnoty teplot cca 38 °C u žárovkového zdroje po 10 minutách provozu za dosti nereálné. Odůvodnění této skutečnosti v kapitole 7.4, že příčinou bylo proudění tepla v baňce, když prakticky dominantní přenos tepelné energie u žárovky způsobuje sálání, je v bakalářské práci zabývající se oteplením hrubou chybou. Měření bylo patrně zatíženo systematickou chybou, která se pravděpodobně promítla i do ostatních měření viz str. 51. Vodítkem ke zjištění této skutečnosti mohou být i záběry z termokamery (obr. 4-2-2, obr. 4-2-3 atd.). Dále vytýkám autorovi poměrně nešťastně zvolené názvy poloh světelných zdrojů viz. obr. 8-1 a obr. 8-2 (patice nahoru a dolů, když skutečnost je přesně obrácená) což čtenáře velmi mate. V neposlední řadě musím rovněž vytknout zápis seznamu použité literatury na str. 54, který neodpovídá normě a obsahuje chyby, viz. odkaz [4] autor „P. DrápelaPhd“. I přes tyto nedostatky však práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 39032