VERČIMÁK, M. Měření a vyhodnocování spotřeby zařízení IoT [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student měl za úkol navrhnout princip měření spotřeby mikroelektronických zařízení určených pro sítě IoT. Tyto zařízení se vyznačují velkou dynamikou změny spotřeby v čase, jelikož přechází ze stavu hluboké hibernace do stavu částečné či plné funkčnosti podle potřeby. Výsledkem práce student je navrhnutí metody vyhodnocení spotřeby takových to zařízení, navrhnutí a realizace nezbytného technického vybavení coulombmeteru a vytvoření nezbytného programového vybavení. Student zpracoval a splnil veškeré body zadání. Pracoval samostatně a velmi cílevědomě. Student si nastudoval nezbytnou literaturu, zajistil potřebné podklady a vytvořil plně funkční systém vyhodnocení spotřeby zařízení s velkou dynamikou změny spotřeby v čase. Výsledek práce studenta je možné považovat za velice zdařilý a kvalitní. Vlastní textová práce studenta je také na vysoké úrovni. Nezbývá než konstatovat, že práce studenta je na úrovni převyšující standardní diplomové práce. Student prokázal bezpochyby své inženýrské schopnosti a práci mohu jen doporučit k obhajobě. Navrhuji hodnocení výborně.
Předložená práce se zabývá monitorováním spotřeby IoT zařízení s extrémně nízkou spotřebou a velkou dynamikou změny spotřeby. Zadání samo o sobě hodnotím jako náročnější, neboť se jedná o poměrně komplexní problematiku. Pan Verčimák provedl v úvodních kapitolách 2-6 rešerši na téma modelování spotřeby elektrické energie, zaměřil se na možnosti napájení IoT zařízení, tj. různé typy baterií a DC/DC měničů, a obvody pro vyhodnocování extrémně nízké spotřeby založené na využití coulombmetrů. V kapitole 2 je uvedena rovnice (1) popisující model odběru energie, která popisuje pravděpodobně výkony, chybí zde ale nějaký bližší popis. Pro demonstraci odběru proudu zařízením je použit obrázek 2.2, nicméně chybí popis zařízení a podmínky, za jakých byly tyto průběhy naměřeny. V některých rovnicích, viz. např. (2) a (3), chybí popis jednotek uvedených veličin a místy jsou použity různé symboly pro stejnou veličinu, např. Iout a Iload. Na některých místech se objevují určitá tvrzení, která nejsou podložena příslušným odkazem na literární zdroj (viz např. kapitola 3.1). Krom těchto drobných nedostatků je jinak tato část zpracována poměrně kvalitně. Velmi pozitivně hodnotím i druhou část práce, tj. kapitoly 7 – 12, kterou lze pokládat za vlastní dílo diplomanta. Je zde proveden návrh měřicího přístroje, který se z větší části skládá z jednotlivých modulů, které jsou zde podrobně popsány, a dále vlastních obvodů, jejichž návrh je doplněn schématy zapojení, případně výpočty hodnot jednotlivých prvků. Nechybí ani podrobný popis řídicího programu pro mikrokontrolér, komunikačního protokolu a nadřazené aplikace pro PC psané v jazyce Python. Závěrečnou část práce, která se zabývá testováním zařízení a vyhodnocením měření, považuji také za poměrně zdařilou. Práce je sestavena v logickém sledu s rovnoměrným rozložením jednotlivých kapitol a vyskytuje se zde minimum překlepů či jiných formálních nedostatků. Pan Verčimák se, dle mého názoru, poměrně dobře zorientoval v dané problematice, splnil všechny body zadání a výsledná práce tak svědčí o jeho inženýrských schopnostech.
eVSKP id 102824