PÍŠŤKOVÁ, V. Možnosti degradace pesticidů pomocí oxidu titaničitého [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.
V předložené bakalářské práci byla řešena aktuální problematika zaměřená na metody degradace pesticidů pomocí oxidu titaničitého a na výběr pesticidů, u kterých je možné tuto degradaci provést. Práce je velmi pěkně sepsána po stylistické i mluvnické stránce, je zpracována téměř bez překlepů a splňuje veškeré požadavky kladené na tento typ závěrečné práce. První část bakalářské práce definuje pesticidy a charakterizuje jednotlivé skupiny pesticidů. U všech skupin jsou podrobně rozepsány fyzikálně chemické, biologické, toxikologické a environmentální vlastnosti. Druhá část bakalářské práce se zabývá rozkladem pesticidů pomocí oxidu titaničitého. Je to jeden z nejvýznamnějších fotokatalyzátorů a to především proto, že je netoxický, stabilní vůči fotokorozi, má nízkou cenu a je vhodný pro práci za použití slunečního světla jako zdroje energie. Metody degradace zpracované do bakalářské práce se dále obecně rozdělují podle použití katalyzátoru v suspenzi, případně po nanesení vrstev katalyzátoru na určitý nosný materiál. Při degradaci vznikají různé organické meziprodukty, které mohou být toxičtější a perzistentnější než původní substrát. K jejich stanovení lze použít řadu metod, které jsou v práci dobře popsány. Bylo zjištěno, že degradace za použití TiO2 probíhá u téměř všech skupin pesticidů na minerální produkty; neúplná mineralizace se objevuje u s-triazinových herbicidů. Předložená práce přinesla mnoho aktuálních poznatků a může sloužit jako vhodný teoretický základ pro případnou experimentální práci. Na základě vysoké odborné úrovně a celkového přístupu studentky k řešení ji klasifikuji stupněm "výborně".
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Otázky a připomínky k práci: 1. Na str. 18 nesprávný překlad odborných termínů vede k zavádějícím tvrzením, například o vazebné energii. Jaký je správný překlad termínů "band gap, valence band, conduction band"? 2. Vysvětlete rozpor mezi tvrzeními na str. 30 "Průměrná intenzita slunečního záření (vlnová délka v rozpětí 290 - 400 nm) je kolem 286 µW·cm-2" a na str. 24: "Intenzita UV záření na povrchu reakčního roztoku je kolem 18,3 µm·cm-2. Intenzita je asi 6 krát větší než sluneční UV záření". A to za předpokladu, že jednotka µm·cm-2 má být správně µW·cm-2. 3. Plánujete v budoucnu použít práškový fotokatalyzátor ve vodní suspenzi nebo imobilizovaný fotokatalyzátor na nějakém nosiči? 4. Jaký typ fotochemického reaktoru byste chtěla využít pro fotokatalytickou degradaci pesticidů?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 24388