JÍŠA, J. Mechanismus únavového poškození superslitiny MAR-M 247 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.
Předkládaná práce zabývající se mechanismem únavového poškození Ni superslitiny MAR-M 247 je zpracována na dobré úrovni, autor se v průběhu její tvorby úspěšně zapojil do týmu partnerského pracoviště (ÚFM AVČR), kde byla prováděna experimentální část práce. Práce je psána vcelku jasně a srozumitelně, byť je zřejmé, že autor měl v některých místech problém jednoznačně formulovat své myšlenky. Na druhou stranu je třeba vyzdvihnout velké množství dosažených výsledků, které značně přesahují obvyklý rozsah diplomových prací. Celkově hodnotím práci jako kvalitní a přínosnou a proto ji doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Diplomová práce Bc. Jakuba Jíšy na téma „Mechanismus únavového poškození superslitiny MAR-M 247“ byla vypracována v rozsahu 69 stran a byla rozdělena do sedmi hlavních kapitol. Po úvodu se autor v následující kapitole věnuje historii a vývoji superslitin, jejich základnímu dělení a specifikacím v jejich chemickém složení a popisuje typické vlastnosti jejich mikrostrukturních složek. Dále se zaměřuje na vlastnosti dvou konkrétních niklových superslitin (IN713 LC a MAR-M 247) včetně odůvodnění volby právě těchto dvou slitin. Poslední kapitola teoretické části je podrobně věnována procesu únavy materiálu. V experimentální části autor detailně porovnává obě zkoumané slitiny a to jak z mikrostrukturního hlediska, tak především vzhledem k únavovým vlastnostem za vysokých teplot. Únavové vlastnosti jsou kvantifikovány pomocí Wöhlerových křivek. V závěru této kapitoly se autor zabývá fraktografií lomových ploch únavově porušených vzorků. V následujících dvou kapitolách autor diskutuje získané výsledky a formuluje závěry ohledně porovnání možností použití obou slitin při vysokoteplotních aplikacích. Práce je velmi dobře zpracována, včetně kvalitní a přehledné fotodokumentace a grafů. Po informační stránce nelze práci prakticky nic vytknout a obsahuje pouze malé množství pravopisných a stylistických chyb. Vzhledem k těmto okolnostem a k jednoznačné možnosti využití této práce v praxi ji proto doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením – A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 72664