JAGLA, L. Behaviorální model proudového konvejoru s pokročilými řiditelnými meziterminálovými relacemi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student se zabýval návrhem a konstrukcí behaviorálního modelu pokročilého typu proudového konvejoru s elektronicky řiditelnými parametry (DC napětím) a navázal tak na mou teoretickou práci v této oblasti. Model je speciální v tom, že oproti konvenčním typům obsahuje tři vstupy X (každý s nezávislým řízením vstupního odporu), dokáže ovlivnit proudové přenosy mezi vstupy X a výstupem Z (výsledek ve formě váhovaného součtu vstupních proudů) a napěťový přenos mezi napěťovými vstupy Y a vstupem X (kde počet vstupů Y je stanoven na 4 a lze elektronicky váhovat zisk rozdílových signálů při jejich přenosu na póly X). Deska modelu obsahuje i přídavné převodníky U-I, I-U pro využití v ověřovacích měřeních. Student zařízení navrhl a ověřil činnost simulací a následně i experimentálně. Výsledky měření sledují simulované charakteristiky (AC, DC a časová analýza) obvodu celkem obstojně. Student navrhl několik jednoduchých aplikací (připojením C na specifické uzly lze docílit zajímavých obvodových řešení filtrů a oscilátorů), z nichž jednu ověřil i experimentálně. Cením si toho, že aplikace byly opravdu odvozeny a navrženy jako originální obvodové topologie, které student získal syntézou za pomoci admitanční sítě a analýzy obecné charakteristické rovnice obvodu. K práci mám několik připomínek. Navržené oscilátory umožní nezávislé nastavení podmínky i kmitočtu oscilací, ale bohužel se mu nepodařilo v simulaci zprovoznit obvod stabilizace amplitudy důležitý pro udržení oscilátoru v chodu s nízkým THD a neměnnými úrovněmi výstupních signálů (pokud to základní princip obvodu umožní) i při ladícím procesu. To může být bez velké praxe v této oblasti problém a správné nastavení systému stabilizace amplitudy v časové simulaci je velice výpočtově a časově náročné díky ustalování odezvy (v případě reálných experimentů je to o poznání snadnější). Proto jsou uvedeny výsledky pouze pro ideální model neuvažující reálné vlastnosti aktivního prvku (malosignálové parametry, omezení dynamiky, nelinearitu, apod.) a pouze jako důkaz správnosti teoretického návrhu oscilátoru. Možná bych ocenil větší diskuzi a zdůvodnění parazitních vlastností obvodů a simulaci výrobního rozptylu parametrů. Práce je celkem pěkně graficky zpracována s minimem nepřesností, gramatických chyb a překlepů. Mělo být pravidlem, že výsledky teorie, simulace a experimentu jsou porovnány v jediném grafu, ale vesměs tomu tak je. Zadání páce je dle mého názoru splněno. Student se v problematice zorientoval, prokázal jisté teoretické i praktické a konstrukční dovednosti, docházel pravidelně na konzultace a práci se věnoval systematicky. Vidím potenciál pro další spolupráci.
Bakalářská práce se zabývá návrhem, analýzou a konstrukcí modelu proudového konvejoru s řiditelnými meziterminálovými relacemi. Práce sestává z pěti hlavních kapitol, kde se autor v prvních dvou věnuje obecnému popisu proudových konvejerů a behaviorálnímu modelování. Následuje kapitola pojednávající o tvorbě DPS navrženého konveyoru. Poslední dvě kapitoly popisují simulace a měření navrženého prvku a s ním vytvořených aplikací. Práce je logicky a přehledně strukturovaná. Daný konvejor obsahuje tři proudové vstupy X, jenž mají řiditelný vstupní odpor a disponují možností řídit proudový přenos na výstupní svorku Z a dále pak čtyři napěťové vstupy Y s možností měnit zisk přenosu na svorky X. Simulace a experimentální měření prvku zahrnuje AC, DC a časovou analýzu. Student dále s využitím tohoto aktivního prvku a za pomoci metody admitanční sítě navrhl několika aplikací oscilátorů a frekvenčních filtrů a provedl jejich simulaci v prostředí PSpice. Vybraná aplikace byla následně zrealizována a podrobena experimentálnímu měření. Zadání práce bylo splněno. Práce je dobře zpracovaná s minimem jak odborných tak estetických chyb. Co se dá vytknout je užití písmene s pro značení Lapaceova operátoru, což je typické pro anglickou literaturu. V případě českého textu je namístě zvolit písmeno p. Nepříliš odborný název mezní kmitočet by bylo vhodné nahradit výrazem charakteristický kmitočet, či kmitočet komplexně sdružených pólů. Dále bych doporučil analýzu typu Monte Carlo pro zhodnocení vlivu výrobního rozptylu na vytvořené aplikace a přenos jednotlivých převodníků. Naopak oceňuji hloubku provedené analýzy, kterou považuji u studenta bakalářského studia za nadstandardní. Práci hodnotím B/88 bodů.
eVSKP id 102263