BINEK, M. Optimalizace magnetického obvodu klasického asynchronního motoru při napájecí frekvenci do 210 Hz [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Diplomant se zabýval výpočtem parametrů a optimalizací magnetického obvodu asynchronního motoru. Na základě literatury sestavil postup výpočtu a připravil program pro analytický výpočet parametrů asynchronního motoru s klecí nakrátko. Vypočetl vlastnosti zadaného motoru ve jmenovitém bodě a srovnal s výsledky z programu Ansys RMXprt, z MKP modelu v programu Maxwell a z měření (dodala firma Siemens). Bylo dosaženo poměrně dobré shody. Dále byla přesnost výpočtu ověřována v pracovních bodech (napětí, frekvence, výkon) zadaných firmou Siemens a následně provedeny úpravy a posouzen vliv délky svazku, sycení a materiálu svazku na účinnost stroje. Po formální stránce je práce zpracována dobře, obsahuje přijatelné množství překlepů a drobných chyb. Diplomant využíval pravidelných konzultací, aktivně plnil zadané úkoly. Postup řešení konzultoval také s odborníky z praxe ze Siemens Mohelnice. Zadání bylo zcela splněno.
Diplomant se v práci zabývá optimalizací asynchronního motoru pro napájení napětím do 210 Hz. V první části práce diplomant porovnává elektrické a mechanické parametry analyzovaného motoru vypočtené analyticky a pomocí programů ASNYS Maxwell a ANSYS RMxprt. Při porovnání elektrických parametrů náhradního zapojení chybí jakékoliv srovnání s měřenými hodnotami. A taktéž autorův komentář „Hodnoty odporu statorového vinutí se liší pravděpodobně z důvodu odlišného zadání teploty …“ při porovnání těchto odporů vypočtených analyticky a programem ANSYS RMxprt o něčem vypovídá. Dalším problémem této části je, z jakého důvodu nebyly vypočteny ztráty při tranzientní anýze, viz Tab. 5, aby se ověřil vliv sycení ve stroji na jeho výslednou účinnost a tato mohla být porovnána s analytickým výpočtem. A posledním a neméně důležitým bodem je, proč když už autor chce provádět optimalizaci vyráběného stroje, nenastaví všechny parametry tohoto stroje v programu ANSYS RMxprt tak, aby odpovídali měřeným hodnotám? V druhé části práce se diplomant zabývá optimalizací magnetického obvodu, tj. patřičnou změnou délky stroje a počtu vodičů, a použitím kvalitnějších plechů. Zde chybí jakákoliv diskuze, proč pro optimalizaci jsou zvoleny právě tyto dvě možnosti a ne např. třeba nový návrh tvaru statorových plechů. Stejně tak chybí jakékoliv odůvodnění volby napájecí frekvence 110, 143 a 198 Hz a z jakého důvodu bylo při měření udržována konstantní velikost statorového napětí. Nebylo by z pohledu optimalizace a chodu stroje při různých otáčka navrhnout celý stroj na nižší napětí? A v neposlední řadě byla nějakým způsobem ověřena mechanická pevnost rotoru pro vyšší otáčky? Práce působí velmi matoucím dojmem. Chybí zde detailnější diskuze dosažených výsledků v daných kapitolách a výsledné zhodnocení výsledků v kapitolách 6 a 7.4 taktéž není nejideálnější. Zadání diplomové práce bylo splněno, a i přes uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 119849