Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Chlebovský, Vít

Cílem práce byl návrh marketingové strategie vybraného podniku pro expanzi na rakouský trh. Cíl považuji za splněný. Navržená strategie vychází systematicky ze závěrů provedených analýz. Analýzy jsou zpracovány pečlivě a doplněny o provedený výzkum. Navržená strategie je systematicky členěna dle jednotlivých prvků rozšířeného marketingového mixu, je zasazena do časového rámce a doplněna o ekonomické zhodnocení. Drobnou připomínku mám k velkému rozsahu práce - některé pasáže z analytické části mohly být vloženy do příloh (např. podrobné vyhodnocení provedeného výzkumu). Celkově je práce na velmi dobré odborné i formální úrovni a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů	A
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod	B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Praktická využitelnost výsledků	A
Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň	B
Práce s informačními zdroji, včetně citací	A

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Bednář, Martin

Cílem diplomové práce bylo vytvořit návrh marketingové strategie české firmy pro expanzi na rakouský trh. Oblast podnikání zvolené firmy je poměrně specifická. Student se dle mého názoru vypořádal s danou problematikou dobře a dokázal navrhnout souhrn marketingových opatření pro vstup na rakouský trh. V práci je velmi podrobně (na cca 90 stran) analyzován současný stav společnosti a z něj plynoucí silné i slabé stránky. Díky zevrubné analýze současného stavu a provedení dotazníkového šetření s odpovídajícím množstvím respondentů student získává velké množství vstupních informací, které může dále využít pro návrh opatření. Kvituji rovněž detailní popis konkurenčních firem na rakouském trhu. Navrhovaná opatření vycházejí z vyhodnocení dat současného stavu, které je dle mého názoru korektní. Student pochopil nutnost kvalitní online prezentace (web) i využití online nástrojů (LinkedIn, Google Ads), které jsou pro úspěch v daném odvětví velmi důležité, a věnuje jim v práci náležitou pozornost. Zároveň se zaměřuje i na lidské zdroje a jejich udržení (zlepšení pracovního prostředí). Tento na první pohled nenápadný detail považuji za velmi důležitý s ohledem na potřebu zaměstnání jazykově vybavených zaměstnanců s vysokou odborností (pro tvorbu technické části) a zkušenostmi s obchodováním v Rakousku (obchodní manažer), které bude nutné nejen najít, ale především udržet. Jejich nahrazování by mohlo být časově náročné a případný odchod by mohl výrazně narušit plány firmy na rakouském trhu. Výhrady mám především k struktuře a výši nákladů. Kalkulace nákladů v kapitole 3.7 by si jednoznačně zasloužila přehlednější tabulku se sjednocenou měnou (Kč). Celkově je velmi ke zvážení, zda si firma dané velikosti a obratu může (a chce) dovolit investovat do vstupu na rakouský trh tak velký objem financí (více než třetinu ročního obratu). Některé náklady jsou s ohledem na poměr ceny a možného přínosu velice diskutabilní (Forbes). Část nákladů (klimatizace, notebooky) není přímou nutností pro vstup na cizí trh, ale spíše reakcí na nedostatečné vybavení firmy. Jejich přidání do kalkulace tak výpočet celkových nákladů nutných pro vstup na nový trh vychyluje. V nákladech mi naopak chybí nový zaměstnanec připravující technickou dokumentaci k projektům (zde bude nutná osoba plně komunikující v německém jazyce, kterou firma nedisponuje). Dále mi chybí srovnání s nákladovostí průniku na slovenský trh a porovnání vynaložených nákladů a jejich efektu. Vzhledem k tomu, že firma již úspěšně realizovala vstup na slovenský trh, mělo by být k dispozici dostatečné množství dat pro zpětnou vazbu o efektivitě nákladů. Stejně tak v práci absentuje očekávaná návratnost vynaložených prostředků. Student si naopak velmi dobře poradil s harmonogramem prací, který zohledňuje časovou specifičnost daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Zkušenosti z České i Slovenské republiky jasně říkají, že nejmenší zájem o tyto služby je v průběhu léta (kdy student navrhuje přípravné práce pro vstup na rakouský trh) a naopak největší zájem je od podzimu do jara, kdy musí být firma schopna realizovat obchodní jednání a akvizice nových klientů. Navzdory výhradám k nedostatečně obhájeným nákladům považuji práci za kvalitně zpracovanou. Hodnotím na pomezí B a C. Dokáže-li student při obhajobě obhájit navrhované náklady a jejich ekonomickou smysluplnost, navrhuji udělit B.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů	B
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod	B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	C
Praktická využitelnost výsledků	C
Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň	A
Práce s informačními zdroji	A

Navrhovaná známka: B

Otázky

Jakou cílovou skupinu chce student oslovit na Facebooku? Není vzhledem k zaměření firmy efektivnější alokovat prostředky do propagace na LinkedIn, který umožňuje filtrovat skupinu potenciálních klientů z relevantních oborů než využít levnější Facebook, který prakticky neumožňuje zacílit na relevantní skupinu osob?
Může být náklad na článek ve Forbesu (který je po ročních platech nových zaměstnanců a nákladech na pořízení vozu s přehledem nejvyšší z ostatních uvedených nákladů) opravdu efektivní v porovnání s ostatními daleko levnějšími marketingovými kanály, které jsou v práci jmenovány? Vzhledem k tomu, že ziskovost v daném odvětví se pohybuje průměrně okolo 20 %, musel by přinést klienty za minimálně 1,5 mil. Kč. Myslí si student, že toto je opravdu reálné a článek je ekonomicky smysluplný?
Jakou student odhaduje návratnost vložených prostředků s ohledem na množství nových klientů, které by měly generovat? Počítal student s podobným množstvím nových klientů jako na Slovensku či s jiným počtem nových klientů a proč?