ŠUBA, M. Digitální zprovoznění robotizovaného výrobního systému pro odporové navařování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.
Student vypracoval diplomovou práci na téma "Digitální zprovoznění robotizovaného výrobního systému pro odporové navařování". Během práce postupoval samostatně dle pokynů vedoucího diplomové práce a svůj postup pravidelně konzultoval s vedoucím. V práci splnil všechny stanovené cíle. Po grafické, stylistické a pravopisné stránce je práce na dobré úrovni. V závěru bych chtěl vyzdvihnout schopnost diplomanta samostatně řešit zadaný úkol. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předložená diplomová práce o celkovém počtu 91 stran si kladla za cíl virtuálně zprovoznit robotizovaný výrobní systém pro odporové navařování na platformách Siemens TECNOMATIX Process Simulate a PLC Simatic. Rešeršní část práce přibližuje problematiku průmyslových robotů, virtuálního zprovoznění a jeho návaznosti na Průmysl 4.0. V této části bych poukázal na kapitolu 3.3 „Digitální dvojče“, kde student mylně tvrdí, že jako digitální dvojče se považuje 3D model reprezentující virtuálně zprovozňované pracoviště. V textu rešerše chybí často odkazy na obrázky. Další části je dobře zpracovaný systémový rozbor zprovozňovaného výrobního systému. Avšak ocenil bych, kdyby se část systémového rozboru věnovala zamyšlení nad komunikací mezi jednotlivými periferiemi a signálovou strukturou, tak jako v kapitole 4.1.2 „Popis zvoleného nástroje“. V praktické části student dostatečně popisuje tvorbu simulačního modelu v Process Simulatu. Dále student popisuje tvorbu řídicího PLC programu, což dělá formou vývojových diagramů. Jedinou výhradu bych měl ke zpracování vývojového diagramu na obrázku 39, kde nejsou jasné podmínky a rovněž načítání signálu probíhá na začátku skenovací periody PLC. Velkou přidanou hodnotu shledávám v navrženém řešení logiky kolizních zón robotů. V části zhodnocení a diskuse bych ocenil hlubší zamyšlení nad nedostatky, které je třeba odstranit před reálným zprovozněním. Práce je psaná čitelně s občasnými překlepy. Všechny dílčí cíle práce lze považovat za splněné. Za předpokladu, že student odpoví na doplňující otázky, doporučuji práci k obhajobě s celkovým hodnocením velmi dobře B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 132004