KOLACIA, T. Měření elektrických veličin v distribučních sítích 22 kV a 0,4 kV s disperzními zdroji [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomová práce se zabývá monitoringem distribučních sítí VN a NN s rozptýlenou výrobou a to především pro účely dispečerského řízení sítě VN. Diplomant charakterizuje současný stav z pohledu současných vlastností distribučních soustav (DS) v kontextu provozu disperzních zdrojů a důsledků pro provoz distribučních sítí, které z toho vyplývají. Postupně přitom diskutuje možnosti a přínosy měření (požadavky na měření) v jednotlivých částech sítě, které je zdrojem informací v systému zajištění spolehlivosti dodávky a kvality napětí. V následujícím student sumarizuje a evaluuje technické prostředky, které jsou daný účel dostupné, a to z hlediska vydefinovaných požadavků vycházejících z očekávaných vlastností i prostředí jejich instalace. Zabývá se postupně převodníky proudu a napětí, jednotkami pro digitalizaci a zpracování měřených signálů, včetně souvislostí s přenosem dat do dispečerského řídícího systému. Jako jeden z dílčích výstupů je potom navržena metodika umístění měřících bodů v síti VN orientovaná na existující nezbytnou infrastrukturu. Potenciál monitoringu je v poslední části prověřen srovnáním výsledků simulace provozu části sítě VN, která disponuje omezeným měřením instalovaným v rámci pilotního projektu, s naměřenými hodnotami. Obsahově i rozsahově diplomová práce splňuje zadání a naplňuje vytyčené cíle, nicméně k jednotlivým částem mám následující připomínky, především technického, ale i formálního charakteru. V charakteristice současného stavu pro vymezení problému je příliš rozveden popis standardní infrastruktury, tzn. DS, naopak bych ocenil doplnění o detailnější popis současného stavu měření a monitorování. Kapitola 3 pak formálně náleží do charakteristiky současného stavu, tady pod kapitolu 2. Nelze souhlasit s tvrzením na straně 36, že přesnost převodníků na principu Rogowského cívky není ovlivněna vyššími harmonickými. Stejně tak není pravdou, že pro daný převodník není třeba definovat zátěž. Dále optický snímač nelze označit za pasivní senzor, jak je uvedeno na str. 37. Vyhodnocení na str. 66 uvádí, že zjištěné odchylky mezi velikostmi naměřených napětí a odpovídajícími hodnotami vypočtenými z modelu, které jsou do 1,5%, lze považovat dobré. Nicméně s tím rozhodně nelze souhlasit z mnoha důvodů. A nakonec, v závěru je uvedeno několik tvrzení či návrhů, které nejsou dobře podloženy a nebo jsou podloženy daty, která jsou zatížena nepřijatelnou nejistotou. Lze konstatovat, že práce má praktický potenciál, poukazující na potřebný směr vývoje a jednotlivé klíčové atributy monitoringu sítí, které musí být v budoucnu respektovány. Přístup studenta k řešení práce byl výborný a obdobně lze vidět i jeho vlastní přínos, kdy prokázal potřebné schopnosti a dovednosti. S přihlédnutí ke všem dílčím hodnocením doporučuji předloženou diplomovou práci k obhajobě. K práci mám následující doplňující dotazy: Jak vypadá frekvenční charakteristika Rogowského cívky a na čem je závislá? Jak konkrétně se vypočte nejistota měření výkonu typu B ze vstupů, které jsou uvedeny v práci. Jak může nejistotu srovnání mezi měřenými a vypočtenými hodnotami ovlivnit současný způsob agregace a přenosu dat zajištěný měřící jednotkou? Jaký by musela být mezní nejistota celého měřícího řetězce pro měření napětí (nebo i výkonu), tak aby výsledky neměli pouze indikativní (informativní) charakter, ale aby byly použitelné pro zamýšlený účel?
Posudek viz příloha
eVSKP id 84964