POŽÁR, P. Měření zkreslení signálu EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student nastudoval, popsal a realizoval celou řadu metod hodnocení poškození signálu EKG, včetně jedné vlastní metody. Tyto metody následně otestoval na kompletní databázi CSE, jejíž signály byly uměle poškozovány kompresními algoritmy. Pomocí vlastní metody se podařilo nalézt vhodná doporučení pro nastavení maximální úrovně komprese u testovaných kompresních algoritmů, aby nedocházelo k chybné diagnóze vlivem přílišného poškození signálu. Zadání práce bylo bezezbytku splněno. Po formální stránce je práce dobré úrovni, vytkl bych pouze drobné překlepy a místy modrý text. Po odborné stánce je práce taktéž na dobré úrovni. Zde bych vytkl místy neodborné vyjadřování, principielně chybné vzorce 5.9-5.13 a nepříliš jasně popsané tabulky. Rozsah použité literatury je dostačující. Celkově práci hodnotím jako velmi dobrou.
Autor se v práci věnoval vyhodnocení poškození signálu EKG po aplikaci ztrátové komprese. Kompresi s využitím vlnkové transformace popisuje v úvodní části práce, kde uvádí svou metodu a převzatou metodu využívající algortitmus SPIHT. Přestože mu zadání neukládá realizaci ztrátové komprese, postrádám podrobnější popis metody a shrnutí dosažených výsledků. Pokud byla tato problematika náplní předchozího semestrálního projektu, měl na něj autor uvést odkaz. Algoritmus SPIHT (kap.3.2) autor nejspíš převzal, ale výslovně tuto skutečnost neuvedl. Totéž platí o algoritmu pro základní rozměření signálu EKG (kap.4). V kap.5 autor uvádí přehled publikovaných metod pro vyhodnocení poškození signálu EKG a v kap.5.5 uvádí svou vlastní metodu. K posouzení zkreslení extrémů a časových intervalů nemám námitky, rozpaky budí vzorce pro hodnocení odchylek 5 základních lokalit (začátků a konců vln). Procentuálně vyjádřená chyba (na str.23) není vhodná pro její závislost na vzdálenosti od počátku, měla být raději vyjádřena v ms nebo vzorkovacích intervalech. V testech vycházejících ze známých metod posouzení globální chyby na str.25 až 33 uvádí svody 1, 2 a 3 - které svody to vlastně jsou? Kladně hodnotím, že testy autor prováděl na dvou databázích (CSE a MIT-BIH). Svou vlastní metodu hodnocení poškození signálu autor testoval jen na některých vybraných signálech, na rozsáhlejší analýzu autor možná již neměl dostatek času. V samotném závěru práce autor naznačuje možný vliv zkreslení signálu vlivem komprese na některé diagbnostické výroky. Autorova metoda se ukazuje jako zajímavá a její rozvinutí by mohlo posloužit jako podpůrný prostředek k rozumnému nastavení průměrné délky slova při zamýšlené ztrátové kompresi dat.
eVSKP id 49156