FENCL, M. Zhášení stejnosměrného oblouku v přístrojích nízkého napětí v oblasti kritických proudů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Píška, Jakub

Student měl za úkol navrhnout a provést vhodné experimenty pro studium oblasti kritických proudů při zhášení stejnosměrných proudů. Tyto cíle a všechny body zadání byly splněny. Student značně využíval konzultací jak s vedoucím práce, tak s dalšími členy ústavu a dostatečně komunikoval se svým vedoucím. Experimentální část probíhala s asistencí vedoucího práce, vyhodnocení pak student provedl samostatně. Získané výsledky z měření závislosti doby hoření na proudu a napětí jsou hodnotné, ale chyběl hlubší rozbor a návaznost na použitou spektroskopickou metodu. Práci doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
C
Body
75

Posudek oponenta

Šimek, David

Bakalářská práce studenta Martina Fencla je tematicky zaměřena na zhášení stejnosměrného oblouku v oblasti kritických proudů. Zvolené téma hodnotím jako dostatečně odborné i aktuální, jedná se o jeden z nejdiskutovanějších jevů v oblasti stejnosměrných elektrických přístrojů. Práce je logicky rozdělena do osmi kapitol, z nichž tři obsahují vlastní odbornou činnost studenta. Struktura práce odpovídá struktuře odborných textů. Jako hlavní přínos práce shledávám osobní přínos pro rozvoj studenta v seznámení se s danou problematikou. V následující části uvádím několik nepřesností a nedostatků práce: - některá klíčová slova jsou příliš obecná, např.: oblouk, zhášení, spektrální analýza, - druhá věta úvodu odkazuje zájmenem na první větu, použité zájmeno je však nevhodné, - úvod práce je z mého pohledu nedostatečný, nejsou uvedeny důvody, proč se vlastně problematikou práce zabývá, chybí i jakákoli zmínka o stávajícím stavu problematiky v oboru s patřičnými odkazy na odbornou literaturu, - první věta kapitoly o elektrickém oblouku tvrdí, že hoření oblouku po libovolnou dobu je podmíněno rovnováhou mezi ionizačními a rekombinačními procesy, což není pravda, - chybí údaje o podmínkách okolí, které by měly být součástí každého experimentálního měření, protože mohou mít vliv na výsledky měření, - v kapitole 5.3 jsou popsány typy spektrometrů, není jasné, co je zde popisováno, zcela určitě se nejedná o globální informace, protože spektrometry mají výrazně větší škálu ohniskových vzdáleností i mřížek, nejedná se ani o popis konkrétního přístroje, protože zde není uveden, nejedná se ani o popis konkrétního přístroje z laboratoře FEKT, protože uvedené parametry neodpovídají, - v použitých měřicích přístrojích je zaměněno zesílení měření napětí se zesílením měření proudu, není uvedeno čidlo měření proudu, není zajištěna jednoznačná identifikace některých přístrojů, - v kapitole 6.4, která obsahuje analýzu měření není dostatečně rozebráno, jaký vliv má prezentovaný průběh složení plazmatu na kritické proudy, což bych čekal jako hlavní zkoumanou oblast, - na straně 55 jsou uvedeny důvody pro rozdíly v záření, není to zapříčiněno spíše polohou katody a anody? Práce splňuje formální i odborné požadavky na bakalářskou práci. Gramatická úroveň práce je na dobré úrovni. Závěrem bych chtěl podotknout, že práce obsahuje velké množství přínosných měření, která jsou zpracována na dobré úrovni. Na druhé straně výsledná diskuse nad výsledky je dle mého názoru příliš stručná, chybí mi zde detailní hodnocení souvislostí naměřených dat s kritickými proudy a také komplikace a odchylky měření. Závěrečnou práci hodnotím známkou D (65 b) a doporučuji ji s výše zmíněnými připomínkami k obhajobě.

Navrhovaná známka
D
Body
65

Otázky

eVSKP id 134975