KOTIZA, T. Jednoválcový čtyřdobý motor motocyklu třídy enduro [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudek vedoucího

Drápal, Lubomír

Zadání diplomové práce nebylo splněno zcela, poněvadž konstrukční provedení pohonné jednotky vykazuje zřetelné nedostatky a výpočtová část nevede k jasným závěrům. Vzhledem k atypické zástavbě motoru v rámu motocyklu chybí byť jen schématická studie možných variant zástavby s výběrem technicky nejlepšího řešení. Diskutabilní je zvolený způsob mazání, kdy je olej shromažďován v převodové skříni v oblasti rotujícího kola vloženého převodu. Vedení chladicí kapaliny z čerpadla do válce hadicí lze v dnešní době považovat za krok zpět a bez návrhu těsnění pod hlavou je přestup chladiva z válce do hlavy poněkud nekompletní. Nad rámec zadání je naopak zpracována převodovka a spojka. Poměrně hrubé modely například pístu a válce by ani tak nevadily, avšak konstrukční návrh této úrovně by neměl trpět absencí šroubových spojů obou polovin klikové skříně a jejího pravého víka. V souvislosti s využitím excentrického klikového mechanismu není jakkoli zmíněn vliv vyosení na jeho vyvážení, a nadto má vyvažovací hřídel v příloze P2-11 chybné úhlové natočení vůči hřídeli klikovému. U výpočtu rozvodového mechanismu by stálo za to uvést více než jen zdvihovou křivku sacího ventilu a vačky. Výpočet hlavních ložisek bez jednoznačných závěrů zase budí dojem jisté samoúčelnosti. Poměrně nelogicky působí členění podkapitol konstrukčního návrhu motoru: 4.1.1 Pístní skupina, 4.1.2 Pístní kroužky, 4.1.3 Klikový mechanismus, 4.1.4 Ojnice. Jazykově dokument příliš neodpovídá vysokoškolské závěrečné práci, neboť text působí spíše jako popis pracovního postupu. Také se v něm vyskytují věty typu: „Hydraulicky ovládaná spojka DDS od společnosti Brembo ve spojení se 6-ti stupňovou převodovkou zajišťují věrohodné ovládání motoru,“ (str. 17), nebo: „Návrh rozvodového mechanismu je náročný, ale při jeho úspěchu jsou benefity z výkonu motoru,“ (str. 40). Nejasné je použití informačních zdrojů rešeršní části práce a chybně jsou provedeny odkazy na zdroje v jiných pasážích. Na celkovém provedení diplomové práce se negativně podepsala časová tíseň při jejím vypracování a částečně též skutečnost, že vedoucí neměl možnost dokument před odevzdáním vidět. Vzhledem k rozsahu dané problematiky však lze říci, pan Tomáš Kotiza uspokojivě dokázal svůj inženýrský přístup při řešení technických problémů, a práci proto doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Janoušek, Michal

Diplomová práce se zabývá konstrukcí čtyřdobého motoru motocyklu třídy E2 pro zástavbu do podvozku dle patentového návrhu Ing. Františka Krňávka (PV 367-85). Rešeršní část práce popisuje konstrukci motorů třídy E2 a běžné konstrukční uspořádání enduro motocyklu se standardní délkou kyvné vidlice. Dále autor práce popisuje volbu základních parametrů konstrukce motoru a termodynamický model motoru. Výstupem z termodynamického modelu je vnější otáčková charakteristika, která oproti konkurenci dostupné na trhu disponuje nižším výkonem a je diskutabilní jak by uspěla při závodním nasazení. Autor práce volí koncepci motoru DOHC s ovládáním ventilů pomocí jednoramenných pák s otevřeným okem pro čep, což je koncepce poněkud neobvyklá, stejně tak ventilová pružina je v namotovaném stavu nápadně krátká. Dále ventilový rozvod neobsahuje dekompresor usnadňující spouštění motoru, který je v dané kategorii obvyklý, což vzhledem k výkonu použitého startéru pravděpodobně znamená obtížné až nemožné spouštění. Klikový hřídel je konstruován jako skládaný uložený ve valivých ložiscích, použití odlévaných ramen z ocelolitiny není pro danou aplikaci vhodné. U spodního ojničního čepu není jasné, z jakého důvodu není provrtaný odlehčovací otvor po celé délce, ale přibližně v jeho polovině je ponechána část materiálu. Píst má vzhledem ke zvolenému kompresnímu poměru 13:1 velmi jednoduchý tvar dna což při zvoleném zdvihu a časování ventilů vzbuzuje otázku, zda je konstrukčním řešením tohoto kompresního poměru opravdu dosaženo. Konstrukci skříně motoru lze považovat za klíčovou část práce, neboť je nutné zvolit rozmístění jednotlivých komponent motoru. Autor bohužel v práci neuvažuje více konceptů uspořádání, z nichž by byl vybrána finální varianta. U varianty zvolené autorem je otázkou jak by bylo možné se vypořádat s umístěním čističe nasávaného vzduchu a palivové nádrže, neboť neponechává v rámu motocyklu příliš volného prostoru. Z hlediska vnitřního uspořádání je diskutabilní uspořádání mazacího systému využívajícího převodovou skříň jako zásobu oleje, neboť pro zajištění mazání spojky je nutné, aby byla plně pomořena jak hřídel výstupu na sekundární převod tak i výstupní hřídel převodovky, což krom pěnění oleje povede ke značným mechanickým ztrátám broděním ozubených kol. V rámci uvedené koncepce by bylo vhodnější užití mazacího systému s oddělenou nádrží pro olej. Samotná konstrukce skříně je velmi schématická, za nejzávažnější nedostatky lze označit absenci spojení levé a pravé poloviny bloku motoru, kde není ani schematicky naznačeno umístění šroubů ve skříni. Rovněž není nijak vyřešeno uchycení pravého víka motoru k bloku. Body sloužící pro uchycení motoru do rámu jsou umístěny zcela nahodile a není je možné pro v práci uvedený koncept rámu použít. Jako výpočet zvoleného konstrukčního uzlu autor práce ověřil životnost ložisek klikového mechanismu pomocí modelu v MSC Virtual Engine. S výše uvedenými nedostatky je možné práci doporučit k obhajobě.

eVSKP id 89067