ŠEVČÍK, O. Jasové skenování svítidel a světelných zdrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Bc. Ondřej Ševčík měl ve své práci s názvem Jasové skenování svítidel a světelných zdrojů přinést porovnání mezi konvenčním a nekonvenčním způsobem měření křivek svítivosti, poukázat na výhody a nevýhody a tato tvrzení podložit praktickým měřením. Všechny tyto části student splnil výborně a přinesl mnohdy až vyčerpávající přehled dostupných informací. K vlastní práci nemám žádných připomínek, obsahuje sice drobné nepřesnosti, (např. str. 53; vyvážení bílé u jasové analýzy není třeba uvažovat, neboť se snímky vyhodnocují přímo ze surových dat snímače), ale ty se dají přehlédnout, neboť je na druhé straně převažuje precizní zpracování celé tématiky, ze které jde cítit studentovo nadšení pro věc. Práce je zpracována přehledně a velmi názorně. Se samotným přístupem studenta k vlastnímu řešení jsem velmi spokojen a nemám nic, co bych mu vytknul. Pracoval velmi pečlivě a zpracováním diplomové práce strávil mnoho času, což je na první pohled patrné. Na řešené problematice pracoval víceméně samostatně s lehkou dopomocí při osobních konzultacích. Celkově jsem z prací nadmíru spokojen a práci hodnotím plným počtem bodů (100), stupněm VÝBORNĚ a doporučuji ji k obhajobě. DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKA: Student by mohl vysvětlit nejasné tvrzení ze str. 61 předposledního odstavce: „Zvolená barevná paleta udává, že nejmenší svítivost je u samotného svítidla a postupným vzdalováním od svítidla roste.“
Předložená diplomová práce je tématicky zaměřena do oblasti světelné techniky a specificky pak na otázku měření parametrů svítidel, resp. čar svítivosti novými metodami. Dle bodů zadání student splnil požadavky osnovy a věnoval jednotlivým částem dostatek prostoru. Velká část práce je však spíše rešeršní a nepřináší nové poznatky. Vlastní práce diplomanta je soustředěna do kapitoly 6.2.3 a následných, kde největší část práce tvoří praktické měření a vyhodnocení dat z měření. Zde lze ocenit poměrně zdlouhavý proces získání konečných výsledků, ke kterým se student dopracoval, neboť použité měřicí přístroje, resp. software neumožňoval větší automatizaci. Diplomantovi se podařilo pomocí zvolené metody měření digitálním jasovým analyzátorem určit čáry svítivosti, resp. celou fotometrickou plochu svítivosti u předloženého vzorku svítidla. Vyslovené závěry a získané výsledky dokladují schopnost studenta samostatně pracovat na poměrně složité technologii, která však přináší určité výhody a je možné, že bude v budoucnu běžně využívána. Práce přispívá k rozvoji tohoto oboru a lze ji tedy hodnotit jako přínosnou. Připomínky: Str. 12 a 13 - Nejednotnost značení kmitočtu - proč jsou použity různé symboly? Str. 18 - vztah 3.1 - chybné znaménko v čitateli, má být rozdíl jasů, pak má smysl absolutní hodnota. Str. 33 - Student uvádí, že nějistotu měření lze obvykle stanovit jako nejistotu typu A a nebo nejistotu typu B. Jde o různé nejistoty, a tedy nelze volit jednu nebo druhou, ale uvažujeme obě a to dokonce jako kombinovanou nejistotu, což dále student i popisuje. Str. 42, tab. 6-3 - co znamená hodnota [1] v prvním a posledním sloupci? Str. 55 - 1. ř. Tab. 6-6 - Přesnost měřicího přístroje je u goniofotometru s fotometrem vyšší než měření pomocí jasových skenů, v tabulce je uveden opak. Podobně i řádek 2. Str. 60 a 61 - z obrázků průběhů ploch (čar) svítivosti není patrný rozdíl vyjádření bez korigování a s korekcí hodnot svítivosti. Uvedené připomínky nesnižují hodnotu vlastního přínosu diplomanta. Doporučuji práci k obhajobě u státní závěrečné zkoušky.
eVSKP id 62668