KADLUBCOVÁ, A. Inkubační komora s nucenou cirkulací a notifikací stavu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Předmětem práce studentky Anny Kadlubcové byl návrh inkubační komory s nucenou cirkulací a notifikací stavu s možností vytápění až do 45 °C, přičemž notifikace má probíhat pomocí sítě Ethernet nebo WiFi. Teoretická část práce diskutuje možnosti snímání teploty i vlhkosti, dále možnosti vytápění vč. možných způsobů distribuce tepla. Vzhledem k tomu, že se jedná o realizační téma, které vyžadovalo práci v laboratoři a ta nebyla z objektivních důvodů po většinu semestru možná, měla vlastní realizační část několik vývojových fází. Zprvu byl ze strany vedoucího odkloněn požadavek na zasílání dat po síti WiFi a vývojová fáze byla směrována na použití LCD a zobrazování přímo na modulu, aby bylo možné na řešení pracovat i doma. Vzhledem k tomu, že v měsíci květnu byla umožněna práce v laboratoři, byla studentka motivována ke splnění všech požadavků zadání a vytvořila tak druhou verzi návrhu s notifikací WiFi. Z tohoto důvodu práce na doporučení vedoucího poměrně netradičně popisuje obě možná řešení. Výstupem práce je autonomní zařízení, které pomocí jednoduché logiky temperuje skleněnou inkubační komoru a zároveň umožňuje nastavení parametrů temperování po sériové komunikaci a sledování parametrů webovou stránkou přes jednoduchý WiFi server na samotném zařízení. Na návrhu velmi oceňuji, že se studentka vypořádala s poměrně novým a zatím relativně málo zdokumentovaným čipem ESP8266. Současně oceňuji myšlenku měření okolní teploty a uzpůsobení výkonu vytápění podle okolí. Po formální stránce nemám k práci výhrady, použitá literatura je řádně odkazována a zapsána. Množství 42 zdrojů je pro bakalářskou práci realizačního zaměření více než dostačující. Vzhledem k výše uvedenému hodnotím práci známkou výborně / A.
Studentka v práci představuje rozsáhlou rešerši, zabývá se v obecném pohledu senzory, jejich členěním a technickém řešení. V poslední části se okrajově zabývá i ohřevem. Rešerše je velmi dobře zpracována, je podložena dostatečným množstvím zdrojů a je dobrým podkladem k následující praktické části práce. V této části bych však vytknul způsob citování, kdy má studentka ve zvyku citovat v průběhu textu, ale vkládá jen množství (až 6) citací na konec odstavců nebo kapitol. U kapitol teoretické a praktické části není vždy přítomna dobrá návaznost. U kapitoly 3 Návrh zařízení lze předpokládat, že bude prezentován návrh později realizovaného zařízení. Přitom kapitola prezentuje rozbor možností, které se studentce dříve nabízely s ohledem na výběr mikroprocesorové jednotky nebo senzorů, také zde prezentuje hardwarové řešení s displejem, programové řešení a webové uživatelské rozhraní, které nebyly v dané formě realizovány. Zřejmě se jedná o pozůstatek z dřívější práce na tématu, přesto by se měla studentka spíše věnovat aktuálnímu řešení. Neúčelnost kapitoly 3 se projevuje v praktické části. V praktické části studentka v popisu komponent a realizace zařízení přimíchává prvky teorie (např. vysvětlení funkce senzorů vlhkosti DHT na str. 42, vysvětlení teorie PWM na straně 45, apod.), které jistě patří do první části práce. V praktické části jsou zvoleny konkrétní funkční prvky - výkonový rezistor s chladičem, miniaturní ventilátor a dva kombinované senzory vlhkosti a teploty. Výběr není podložen, ale pravděpodobně vyplývá z potřeby umístění řešení do miniaturní inkubační komory, její tvar a rozměry jsem však nenašel. U některých prvků chybí dokumentace, např. u chladiče se studentka odkazuje na stránku produktu e-shopu. V praktické části je nutné naopak pochválit popis programového řešení, kde jsou jednotlivé části popsány přehlednými algoritmy s ukázkami kódu s vysvětlením funkčnosti, také s ukázkami výstupů. Zde je na zvážení užití kombinace komunikace ze sériového portu a zobrazení řádkových hodnot formou webové stránky. Pokud studentka vytvořila webový server, kde na dané adrese může pozorovat výstupy, přímo se nabízí zadávání vstupů také touto formou. Nicméně tuto možnost úpravy studentka sama zmiňuje v diskusi a uznává, že současný způsob řešení vyžaduje ještě obměnu nebo optimalizaci. Ověření zařízení je provedeno formou dvou experimentů za různých podmínek. Ověření je stručné, oba grafické výstupy ukazují postupnou stabilizaci teploty při ohřevu. Nedokládají přesnost a dlouhočasovou stabilitu udržení nastavené teploty. Vhodné by byly ukázky realizace ohřevu i s vlivem změny teploty v prostředí (či otevíráním nebo uzavíráním inkutáboru uživatel při manipulaci s materiálem uvnitř a podobně). Zadání práce považuji za splněné a odborné zpracování programového a hardwarového řešení je na úrovni bakalářské práce. K praktické části mám jednu velkou výhradu, která se projevuje na výsledném hodnocení. V práci zcela chybí jakákoliv dokumentace realizace zařízení a dokumentace provedených experimentů. Není jasné v jaké formě je představeno realizované zařízení, jak vypadal inkubátor, jak bylo konstrukčně a pozičně řešeno napojení senzorů, větráku a ohřevného prvku, jak a kde byly realizovány experimenty. Dokumentace experimentů bývá nedílnou částí jakékoli praktické laboratorní části, zatímco dokumentace HW výstupů je nutná pro doložení skutečné realizace technického řešení. Na základě tohoto nedostatku nebylo možné posoudit konstrukční a technické provedení výstupů nebo správné nastavení experimentů.
eVSKP id 134383