VÁŠKO, O. Virtuální měřicí systém pro nestandardní bezodrazové komory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou a návrhem nestandardního měřicího pracoviště pro měření vyzařovaných rušivých signálů v kmitočtové oblasti 30 až 1000 MHz. Student v práci postupně analyzuje vlastnosti přijímaného signálu pro měřicí pracoviště 10 a 3 m. Student také analyzoval doporučení uvedené v normě ČSN EN 55022, a pokusil se stanovit možnou teoretickou chybu při použití tohoto doporučení. Na základě takto získaných zkušeností, pak student navrhl modifikované 3 m měřicí pracoviště. Při analýzách student zahnul i reálné charakteristiky přijímací antény pro z přesnění analyzovaných dat. Studentovi bych v práci vyknul zejména málo provedených praktických měření, i když měl přístup pouze ke staré EMC komoře UREL. V nové EMC komoře pak bude třeba ještě získané závěry prakticky ověřit. Vzhledem k předloženému textu a dosaženým výsledům doporučují předloženou práci k obhajobě.
Analýza a návrh měřicího pracoviště pro měření rušivých signálů v nestandardních měřicích vzdálenostech je poměrně náročný úkol. Z předložené diplomové práce je patrné, že student vyzkoušel několik různých přístupů k analýze celého měřicího pracoviště a to jak pro vzdálenost 10 m tak také pro vzdálenost 3 m. Dále se student zaměřil na analýzu zjednodušeného „pre-scan“ měření dle normy ČSN EN 55016. Ze získaných zkušeností a dat pak správně navrhl modifikované měřicí pracoviště, které transformoval z 10 m na vzdálenost 3 m, přičemž zachoval směr vyzařování rušivých signálů stejný jako pro případ 10 m pracoviště. Tímto způsobem lze tedy měřit obdobné rušivé signály jako v případě preferovaného 10 m měřicího pracoviště. Student se také zaměřil na stanovení polohy antény pro příjem maximální možné intenzity elektrického pole. Tato problematiky je opět velmi komplikovaná a student se pokusil do této analýzy zahrnout reálné vlastnosti použité přijímací antény. Na místě vysílače rušení pak umístil různé typy zdrojů s cílem stanovat maximální možnou odchylku. Je škoda, že se nepodařilo provést nějaké srovnávací měření, které by potvrdilo či vyvrátilo získané poznatky. I přes tento drobný nedostatek, student v přeložené práci prezentuje dostatečné znalosti a kvalitní inženýrský přístup. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 65732