KUČERA, J. Modelování logistiky meziobecní přepravy odpadu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Nevrlý, Vlastimír

Předložená diplomová práce má 62 stran a je rozčleněná do 6 hlavních kapitol. Druhá kapitola, zabývající se shlukováním, popisuje vybrané algoritmy a formulace úloh. Třetí kapitola rozebírá varianty rozšíření úlohy obchodního cestujícího a vhodných metod k řešení. Detailněji je zde popsán nástroj OR-Tools, který umožňuje počítat rozsáhlejší úlohy pomocí heuristických přístupů. Čtvrtá kapitola pak formuluje základní úlohu plánování a propojení se svozovými problémy. Navazující kapitola využívá získaných teoretických znalostí pro vlastní implementaci algoritmů v programovacím jazyce Python s využitím veřejně dostupných knihoven. Nutno vyzdvihnout propojení této práce s další závěrečnou prací, kde bylo tvořeno uživatelské prostředí a grafická interpretace výsledků. Implementované algoritmy a moduly byly programovány tak, aby je bylo možné integrovat do komplexní webové aplikace. Student projevil své nadprůměrné schopnosti porozumět matematickému textu i algoritmickým dokumentacím. Při implementaci jednotlivých na sebe navazujících přístupů byl samostatný a pravidelně se účastnil konzultací a hromadných schůzek. Komplexní systém byl v závěrečné části krátce představen na ukázkové studii řešící meziobecní svoz několika frakcí komunálního odpadu. Oceňuji také podkapitolu zabývající se dalším vývojem a úpravami navržených algoritmů, která poslouží jako harmonogram navazujících činností. Diplomová práce je kvalitně zpracovaná, avšak místy se objevují těžko čitelné pasáže a podivné slovní formulace. Struktura práce je vhodně rozdělená, po grafické stránce na adekvátní úrovni s minimálním množstvím formálních nedostatků. Cíle práce byly splněny, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Popela, Pavel

Autor bez výhrad splnil požadavky poměrně konkrétního a náročného zadání diplomové práce zaměřeného na aktuální aplikační téma svozu odpadu pomocí metod kombinatorické optimalizace a dosáhl všech cílů stanovených vedoucím práce, který je jistě ještě plný mladistvého elánu (viz konkretizace problému v odstavci 1.2 a cílů v 1.4). Rozsah práce o celkovém počtu 62 číslovaných stran bezesporu odpovídá požadavkům na diplomovou práci. Postup řešení úkolů práce je v podání autora znalý a s potřebným vhledem. Autor rozhodně do práce promítl svůj talent pro aplikovanou optimalizaci, který projevoval během studia, a podle mého názoru také efektivně využil možností spolupráce s aktivním vedoucím práce a širším výzkumným týmem ÚPI FSI, který si podle mnou zjištěných ohlasů této spolupráce vysoce cenil. Považuji to tedy za hodnotnou propagaci odborné spolupráce ÚM s ÚPI, a i když na to přímo nevidím hodnotící kolonku ve formuláři posudku, vysoce si tohoto dopadu práce autora cením. Získané zkušenosti autor podle mne promítl jak do propracované formy zpracování, tak i do doladění svého vhledu do aktuální problematiky efektivního svozu odpadu. Text práce je přehledně a logicky uspořádán do šesti kapitol, včetně úvodu, závěr, literatura a přílohy jsou začleněny samostatně. Kapitoly jsou dále vhodně členěny na číslované odstavce dvojí hloubky vnoření. Zasvěcenost autora do tématu je zřejmá už z výstižného abstraktu, klasického konkrétně motivujícího „odpadově orientovaného“ úvodu (kapitola 1) s průběžnými citacemi, a na druhé straně z kompaktní rešerše souvisejících publikací v odstavci 1.3. V kapitole 2 se autor nejprve věnuje přiblížení témat shlukové analýzy (anglicismem clustering mne ovšem autor nepotěšil) autor pak navázal aplikací svých geometrických znalostí v hezky nazvaném odstavci 2.1, po kterém se vrátil k problematice shlukování a její přiblížení graduje – od citací k intuitivně ale jasně přiblíženým pojmům, k algoritmům v pseudokódu a .k vizualizaci příkladů. V kapitole 3 autor přepnul svůj pohled na VRP (svozové úlohy). Podání zvolil analogické kapitole 2, tedy gradující (rešerše, citace, modely, rozšíření, klasifikace, algoritmy, software), ale podrobněji propracované. Další potřebný krok k úspěšné implementaci autor učinil v kapitole 4 věnované vybraným idejím úloh rozvrhování (anglicismy ne! Jen případně drobně a vlevo dole. Čeština je přece krásná, ať po nás všech zůstane.) ve vztahu ke studovaným svozovým problémům. Kapitolu 5 považuji za stěžejní z hlediska vlastního přínosu autora. Autor se zaměřuje na implementaci dříve diskutovaných algoritmů ve vazbě na konkrétní problémy svozu odpadu. Autor pak prezentuje ve vazbě na jím uvedená a zpracovávaná vstupní data doslovný koncert rozmanitých idejí, postřehů a interpretací, i když já jsem se vracel zejména k obrázkům 5.1. a 5.2. Autor problémy formuluje, řeší je, diskutuje získané výsledky a následně postup řešení upravuje a výpočty aktualizuje, případně zmiňuje možnosti pro další výzkum. I po zkušenostech spolupráce s kolegy z Molde mohu říci, že toto je pro mne ukázková informace pro budoucí matemingy – i takto to vypadá, když znale a skutečně aplikujete, když pojmy znáte, těžkopádně je nezahrnujete jako zástěny pro jádro Vašeho postupu, ale formální postupy přiblížíte „norsky“ přesně vlastními slovy a doplníte jen v nutných případech nebo až na vyžádání, protože ukazujete „o co jde“ tj. celý proces řešení skutečné aplikace. A to, že jste precizní Vám verifikuje fungující softwarová implementace, protože tu byste bez hluboké znalosti použité matematiky nenaprogramovali. Ano, nikdy jsem tomu nevěřil, že to může u nás zapůsobit, ale autorovi tento „norský“ postup funguje. Kapitola 6 uvádí případovou studii, chce se mi říci v úhledném až propagačním balení ala ÚPI, ale tím nechci nijak snižovat to, že to je autorova práce – koneckonců jsem si na konci 6.1 říkal a nemohl být ten ohňostroj větší? : ) . V závěru práce autor diskutuje možnosti dalšího vývoje, shrnuje dosažené výsledky v Závěru, práci opírá o rozsáhlou rešerši a uzavírá ji užitečný seznam zkratek a klasifikační schéma. Práce s literaturou je důsledná, citování autorem je průběžné až vzorné, mnohé převzaté a citované ideje jsou přeformulované i z hlediska posouzení systémem Theses (3,8% shody). Ke grafické a stylistické úpravě práce a pravopisu bych rád uvedl, že autor vhodně zařazoval oživující prvky do textu. Překlepy jsou sporadické (viz někdy nedůsledná interpunkce), některé nejednotnosti jsou zcela jemné, viz OR-Tools nebo OR-tools v obsahu. Je škoda, že i něco uteklo při posledním čtení – viz např. informační pahýl na začátku 5.1.2 a ojedinělá jednopísmenná předložka na konci řádku. Jediná vážnější připomínka je k přílohám. Uvítal bych přiložený ZIP soubor s programovými kódy, komentáři a daty nebo alespoň s jejich výběrem. Uvedené drobné připomínky nerozporují můj závěr, že předloženou diplomovou práci hodnotím jako výbornou a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 141042