ROULE, J. Využití biomasy pro získávání elektřiny v ostrovních provozech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student měl za úkol ve své práci zhodnotit možnosti využití biomasy pro získávání elektřiny v ostrovních provozech. Práce je poměrně obsáhlá a čtenář zde najde řadu informací a technických parametrů. V rámci studia student konzultoval postup řešení osobně a prostřednictvím emailové komunikace v dostatečné míře. Práce je však především kompilačního charakteru a nepřináší významné nové poznatky. Nicméně z výčtu použité literatury je patrné, že student provedl rozsáhlou rešerši dostupné literatury a vybral podstatné části. Bohužel chybí konkrétní technické řešení např. spojení kotel - parní motor - alternátor. Student se zabývá pouze ekonomickým posouzením, resp. cenou vyrobené energie. Práci doporučuji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky a hodnotím ji stupněm velmi dobře.
Předložená diplomová práce se zabývá využíváním biomasy v ostrovních režimech. V zadání práce bylo zdůrazněno, že se má práce zejména soustředit na transformací energií a stav současné techniky. Dále potenciálem paliva, výrobu v souladu se spotřebou a akumulací elektrické energie. Text má celkem 91 stran. Je členěn do 11 kapitol. V úvodu student píše, že cílem práce je, cituji: „..vyzdvihnout pozitiva OZE a poukázat na ochranu životního prostředí...“. Těchto cílů dle mého názoru nebylo dosaženo. Do strany 69 student pouze řeší technologie, které chvílemi vůbec nemají přidanou hodnotu práce (například viz strana 35 – diskové sekačky). Některé argumenty a data, která uvádí, vysloveně nemají význam (strana 22 – souhrn vinic, ovocných sadů a jejich rozlohu – proč??). Od strany 44 vysvětluje princip zážehového a vznětového motoru. Princip činnosti je probírán již na základním stupni vzdělávání. Některá tvrzení nedávají vůbec smysl, například (strana 26): „.... pro obohacování kvalitních ocelí uhlíkem se v dřevařském průmyslu nejvíce využívá dřevěné uhlí.“. Tabulky v práci jsou naprosto nic neříkající. Uvádět v jedné kolonce čtyři různé výrobce, následně výkony od – do a poté počítat s průměrnou hodnotou je nepřípustné! V kapitole 5.2.2 Kontaktní údaje, autor píše, že z důvodů firemní politiky nemohl získat řadu informací, ale v tabulce 5-1 tyto údaje jsou. Od kapitoly 7 se věnuje výpočtům. Opět, úroveň výpočtů je velmi nízká. Místo toho, aby si vzal skutečné hodnoty od současných výrobců (například motorů na bioplyn), tak se pouští do triviálních výpočtů, které nemají v zásadě žádnou roli. Na straně 72 se odkazuje na tabulku 4-2 a připouští teorii, že spotřeba cca 2 litrového motoru je 12,08 m3/h a tato hodnota je naprosto totožná pro motor o jakémkoliv zdvihovém objemu. Vysloveně tvrdit, že výkony se pohybují od (7,4 – 23,2) kW, a proto vezmeme průměrnou hodnotu, je zarážející. Alternátor následně použije o polovičním výkonu. Nepochopitelné. Neznám případ, kdy by se motor o zdvihovém objemu cca 2 l předělával z dieselové verze na benzínovou. Ekonomicky to nemá význam. Veškeré výpočty jsou přebrány z jednoho citačního zdroje (bakalářské práce). Autor se vůbec nezabýval problematikou při výrobě bioplynů, pyrolýzy, zplyňování. Tvorbu dehtů (zplyňování), síry (bioplyn) a jiných příměsí, které jsou pro využití v motorech nežádoucí, úplně pominul. Poslední kapitolou – Akumulací elektrické energie – se vůbec nezabývá v kontextu své předešlé práce. Pouze vyjmenovává akumulační prostředky, ale proč je chce použít, neuvádí. Grafická úprava práce je nedostatečná. Obrázky mají velmi nízkou kvalitu, některé jsou vysloveně nečitelné (obr.2-2, 4-3, 10-1). Navíc u obrázku 10-1 je špatně citováno. Na zdroji je jasně vidět, kdo je skutečným autorem. Autor se občas odkazuje na jiné autory, ale naprosto nevhodným způsobem – internetovým odkazem s webovou stránkou (strana 50, 51). Použité literatura se soustředí pouze na elektronické odkazy. Diplomová práce je rozsahově objemná, ale výstup z ní je silně diskutabilní.
eVSKP id 62625