PYSZKO, P. Technologie vysoké dostupnosti MS SQL Serveru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Celkově hodnotím diplomovou práci jako dobrou. Ve vlastním textu byly oblasti jako alternativní výrobci DB či zálohovací techniky popsány velmi stručně. Přesto, že práce obsahuje výčet různých typů zálohování, student nevěnoval dostatečný prostor vysvětlení praktických aplikací jednotlivých typů zálohování. Totéž se týká i dalších zkoumaných funkcionalit. V oblasti popisu zrcadlení databází, kterou považuji za jednu z klíčových částí práce s ohledem na téma diplomové práce, se student věnuje popisu problematiky s dostatečnou mírou detailu. Student se bohužel nevyhnul drobným chybám či omylům, kdy například zkratky jako jsou POS či FFA vykládá podle mého názoru nevhodným nebo dokonce mylným způsobem. Porovnání funkcionalit jednotlivých edicí Microsoft SQL serveru a porovnání s lídrem trhu, společností Oracle je zpracováno přehledně a dostatečně podrobně. Student podle mého názoru kladl zbytečně velký důraz na technické podrobnosti nastavení a konkrétní skripty, avšak mohl podrobněji teoreticky zpracovat praktické dopady vysoké dostupnosti s vazbou na reálné scénáře. Praktické příklady scénářů využití vysoké dostupnosti velmi dobře ilustrují využití různých technologií vysoké dostupnosti. Ing. Boris Bělousov ředitel společnosti Dynamica, a.s.
Z formálního hlediska má diplomová práce dobrou grafickou úroveň, ale obsahuje několik překlepů: str. 8: oproti jiným technologií -> oproti jiným technologiím str. 8: ve výpis kódu 1.1 (špatný odkaz) str. 10: Nejedená -> Nejedná str. 19: prodejcům, řidičů dodávek -> prodejcům, řidičům dodávek str. 60: instancí, které jsou propojeni -> instancí, které jsou propojeny str. 63: veřejný IP adresa -> veřejná IP adresa Odkaz [10] byl uveden v seznamu literatury, nebyl však citován. Z hlediska obsahu je práce rozdělena na čtyři kapitoly. První, teoretická, popisuje na 47 stranách technologie vysoké dostupnosti Microsoft SQL Serveru. V této kapitole byl text a obrázky převážně převzaty z článku [3] na MSDN, což bohužel snižuje hodnotnost této kapitoly, zejména s ohledem na to, že tvoří převážnou část práce. Zájemce si to může vše přečíst v originále. Co je ale třeba z této kapitoly ocenit, jsou krátké ukázky z postupu, jak nasadit a nakonfigurovat jednotlivé technologie, podložené vždy několika komentáři a screenshoty. Druhá kapitola je již praktičtější a řeší tři typické scénáře (scénář pro malé a střední firmy, scénář pro shromažďování dat na centrálním serveru a scénář pro datové centrum). U každého scénáře je popsán výchozí stav a navrženo řešení včetně cenové kalkulace. Třetí kapitola je opět teoretická a věnuje se porovnání technologií vysoké dostupnosti u produktů Oracle ve srovnání s produkty MS SQL. Poslední kapitola je pak praktická a popisuje testovací prostředí, které bylo realizováno pomocí tří virtuálních serverů. Je tu popsáno počáteční nastavení a konfigurace testovacího prostředí. Ač to přímo v zadání nezaznělo, přesto postrádám nějaké výsledky z provozu takovéhoto testovacího prostředí, ověření funkčnosti při uměle způsobeném výpadku apod. Kvalita práce je bohužel degradována absencí výsledků praktického řešení a přínosu diplomanta. Diplomant se v práci poněkud nešťastně zaměřil na převzatou teorii, namísto toho, aby kladl důraz na popis výsledků a postupů praktického řešení. Věřím, že musel při ověřování technologií udělat řadu praktických testů, těm se však v práci bohužel vůbec nevěnoval. Poměr teoretické a praktické části je pak nevyvážený a odpovídá spíše bakalářské práci. Zadání bylo v zásadě splněno a proto i přes uvedené nedostatky doporučuji diplomovou práci k obhajobě.
eVSKP id 85390