Konstrukce stacionární jednotky pro mazání hlavy kolejnice
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství
Abstract
Předkládaná diplomová práce popisuje návrh a realizaci stacionární jednotky pro mazání hlavy kolejnice. Aplikací TOR maziv na temeno kolejnice dochází k redukci opotřebení a snížení hluku. Nejprve byla provedena a kriticky zhodnocena patentová rešerše, na základě které vznikly požadavky na vyvíjené zařízení – přesnost dávkování malých objemů maziva a vysoká opakovatelnost. Na základě koncepčního návrhu byla vytvořena experimentální aparatura, pomocí níž se ověřil princip nanášení maziva a identifikovaly se parametry nástřiku. Získané výsledky jsou použity při konstrukci finální aplikační jednotky včetně technického zázemí. V rámci diplomové práce vznikly dva užitné vzory.
This master’s thesis describes design and realization of a wayside unit for top-of-rail lubrication (TOR). TOR lubricant application causes wear reduction and lower noise emission. Firstly, patent analysis was provided and critically evaluated according to which requirements for developed device were specified – accurate dosage of small lubricant volume and high repeatability. On the basis of concept design, an experimental rig was created and used for lubricant application verification and spray lubrication parameter identification. Acquired results are considered in the final design of wayside unit with a technical facility. Two utility models were created within this master’s thesis.
This master’s thesis describes design and realization of a wayside unit for top-of-rail lubrication (TOR). TOR lubricant application causes wear reduction and lower noise emission. Firstly, patent analysis was provided and critically evaluated according to which requirements for developed device were specified – accurate dosage of small lubricant volume and high repeatability. On the basis of concept design, an experimental rig was created and used for lubricant application verification and spray lubrication parameter identification. Acquired results are considered in the final design of wayside unit with a technical facility. Two utility models were created within this master’s thesis.
Description
Citation
VALENA, M. Konstrukce stacionární jednotky pro mazání hlavy kolejnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Konstrukční inženýrství
Comittee
prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. (předseda)
doc. Ing. Milan Klapka, Ph.D. (místopředseda)
doc. Ing. Daniel Koutný, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Pavel Hutař, Ph.D. (člen)
Ing. Jan Čermák, Ph.D., MBA (člen)
Dr. Ing. Pavel Polach (člen)
Ing. Petr Čížek, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Stanislav Němeček, PhD. (člen)
doc. Ing. Jan Vimmr, Ph.D. (člen)
Ing. Dětřich Robenek (člen)
Date of acceptance
2019-06-19
Defence
Student prezentoval výsledky své práce a zodpověděl na dotazy oponenta.
Dotaz 1: V kap. 4 - koncepční řešení - aplikační jednotka uvádíte: "použitím nádržky docílíme přesného tlaku v trysce..." - prosím o vysvětlení závislosti tlaku v trysce na nádržce. Odpovězeno
Dotaz 2: Variantu 3, tzn. použití elektromagnetu, jako aktivační jednotky jste vyloučil na základě nedostupného elektromagnetu na trhu. Nebylo to příliš unáhlené a tudíž neodborné rozhodnutí? Proč jste se touto možností nezabýval poněkud podrobněji? V případě návrhu vhodného elektromagnetu, který lze zcela jistě technicky realizovat by bylo celkové řešení mnohem jednodušší a vyhovovalo by kritériu "spolehlivost na základě malého počtu komponentů" a také kritéria "cena zařízení", které jste v DP několikrát zmínil. Odpovězeno
Dotaz 3: V textu DP jste vícekrát uvedl výraz "progresivní rozdělovač", prosím o vysvětlení tohoto pojmu. Odpovězeno
Dotaz 4: V rámci úvahy nad dynamickými parametry zařízení uvádíte reakční čas pneumatického ventilu o hodnotě 5 ms jako vyhovující. Zabýval jste se rovněž vlivem vlastností hydraulicko-pneumatického válce na dynamiku systému? Byla odezva válce na skokovou změnu tlaku vzduchu měřena? S ohledem na konstrukční provedení H/P válce lze předpokládat, že bude mít významně odlišné dynamické vlastnosti než pneumatický ventil 3/2. V DP jsem nenalezl komentář k této záležitosti. Odpovězeno
Dotaz 5: Na str. 53 DP uvádíte srovnání průtoků. Uvádíte údaj průtoku maziva tryskou 0,6 l/min. Dále uvádíte, že při tlaku 5 bar je průtok vzduchu ventilem 11,1 l/min. Je tato hodnota průtoku vzduchu uvažována při funkci vytlačování maziva? Jak byly tyto hodnoty změřeny? Domníváte se, že lze jednoduše srovnávat průtok maziva tryskou s hodnotou průtoku vzduchu ventilem? Odpovězeno
Dotaz 6: V kap. 5.1.1 Výběr trysky uvádíte, že: "...průtok lze snížit použitím vhodné koncovky…“ Zamýšlel jste se nad závislostí hodnoty průtoku maziva tryskou na tlaku v mazivu před tryskou? Byla prováděna měření tlaku v této čísti systému vytlačování maziva? Není tento údaj rozhodující pro dosažení požadovaných parametrů? Odpovězeno
Doc. Vimmr: Jak jste volil polohu trysky pro zabezpečení správného dopadu? Odpovězeno
Dr. Polach: Jak je řešen pohyb technického zázemí? Odpovězeno
Doc. Hutař: Co se optimalizuje při mazání? Místo, objem, nebo obojí? Odpovězeno
Doc. Koutný: Na základě čeho jste se rozhodl pro zvolený systém dávkování? Proč ne např. olejovou mlhu?
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení