Zjišťování odbedňovacích pevností betonu pomocí tvrdoměru Silver Schmidt
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební
Abstract
Práce se zabývá problematikou nedestruktivního zkoušení odbedňovací pevnosti betonu. Konkrétně pracuje s dvěma recepturami betonů a pro obě dvě stanovuje regresní vztahy mezi tvrdostí povrchu zjištěnou tvrdoměrem SilverSchmidt L s hřibovitým nástavcem a pevností v tlaku. Ukazuje nevhodnost použití ultrazvukové impulzní metody pro určení odbedňovací pevnosti. Srovnává získané regresní vztahy se vztahy uváděnými v literatuře. Cílem je využít dané vztahy pro ověření minimální požadované odbedňovací pevnosti na stavbě.
This bachelor thesis deal with the issues of nondestructive testing of the formwork removal strength of concrete. It works with two different compositions of concrete and for both of them, it determines the relation between compressive strength and surface hardness obtained by the SilverSchimdt hammer with mushroom plunger. It shows inappropriateness of ultrasonic impulse method to determine formwork removal strength. It compares obtained relations with each other and with the literature. The goal of this thesis is to utilize determined relations for verification of minimal requested formwork removal strength during construction.
This bachelor thesis deal with the issues of nondestructive testing of the formwork removal strength of concrete. It works with two different compositions of concrete and for both of them, it determines the relation between compressive strength and surface hardness obtained by the SilverSchimdt hammer with mushroom plunger. It shows inappropriateness of ultrasonic impulse method to determine formwork removal strength. It compares obtained relations with each other and with the literature. The goal of this thesis is to utilize determined relations for verification of minimal requested formwork removal strength during construction.
Description
Citation
JANKA, M. Zjišťování odbedňovacích pevností betonu pomocí tvrdoměru Silver Schmidt [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta stavební. 2020.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Konstrukce a dopravní stavby
Comittee
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. - předseda,
Ing. Dalibor Kocáb, Ph.D. - místopředseda,
Ing. Tereza Komárková, Ph.D. - tajemník,
doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D. - člen,
Ing. Petr Misák, Ph.D. - člen,
Ing. Jiří Strnad, Ph.D. - člen,
doc. Ing. Tomáš Vymazal, Ph.D. - člen,
Ing. Tereza Komárková, Ph.D. - člen,
Ing. Igor Suza - člen,
Date of acceptance
2020-06-23
Defence
Student Marek Janka pohovořil o své práci, která se věnovala hodnocení betonu pomocí nedestruktivní metodě zkoušení, a to konkrétně pomocí tvrdoměru. Na začátek prezentace pohovořil o teoretické podstatě tvrdoměrné metody a ultrazvukové impulsní metody, která v rámci práce byl rovněž použita. Následoval popis samotného experimentu, který byl předmětem prezentované bakalářské práce. Pro experiment byly zvoleny dva druhy betonů různých receptur. Veškeré dosažené výsledky měření byly statisticky vyhodnoceny a byly představeny výsledné regresní vztahy pro obě nedestruktivní metody zkoušení. V závěru své prezentace student souhrnně zhodnotil dosažené výsledky a provedl patřičná doporučení.
Dále byly položeny dotazy oponenta Ing. Dalibora Kocába, Ph.D.:
1. V práci uvádíte, že termín „kalibrační vztah“ není zcela přesný. Z jakého důvodu?
2. Z tab. 4 je patrné, že jste pomocí Grubbsova testu u krychlí č. 13, 14 a 15 nevyhodnotil žádnou hodnotu jako odlehlou, ovšem na Obr. 22 jsou v krabicovém grafu u stejných krychlí odlehlé hodnoty – jakým způsobem tedy funguje vyhodnocování odlehlých hodnot při tvorbě krabicových grafů?
3. Vámi vytvořený regresní model na Obr. 30 je ve své spodní části nelogický, neboť se snižující se rychlostí ultrazvukového vlnění paradoxně roste odhad pevnosti v tlaku – jak byste tento problém vyřešil?
Na všechny dotazy oponenta student odpověděl velmi dobře.
Následovaly dotazy členů komise:
Ing. Dalibor Kocáb, Ph.D.
- Jaký je postup výroby betonu? Do jaké doby je možné použít termín "směs" betonu?
doc. Ing. Tomáš Vymazal, Ph.D.
- Jaký je důvod zkoumání odbedňovacích pevností? Co je přínosem vašich dosažených závěrů pro stavební praxi? Jaký vliv má hydratační teplo na zrání betonu? Jak vznikají hydratační trhliny?
Ing. Petr Misák, Ph.D.
- Je pravdivé tvrzení, že "cokoli je korelované je zároveň i závislé?"
doc. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.
- Z jakého důvodu se liší prezentované rychlosti šíření ultrazvukové vlny u betonů stejných pevností?
Na všechny dotazy členů komise student bez váhání odpověděl.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení