Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky

Loading...
Thumbnail Image
Date
ORCID
Mark
B
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstract
Tato práce se zabývá reologií alkalicky aktivovaných struskových past (AAP) z důvodu důležitosti těchto vlastností u stavebních pojiv pro zpracování a aplikaci. Jsou zde zkoumány vlivy koncentrací aktivačních roztoků hydroxidu sodného a draselného na reologické vlastnosti připravovaných AAP. Po základní charakterizaci aktivačních roztoků byly provedeny rotační a oscilační reologická měření připravovaných past a pro porovnání i stanovení na střásacím stolku. Dále byly zkoumány závislosti doby tuhnutí na koncentraci aktivátoru a reologické a kalorimetrické sledování průběhu hydratace. Zjištěné výsledky prokazují zásadní vliv koncentrace a typu aktivátoru na veškerá prováděná stanovení. U past aktivovaných hydroxidem draselným dochází s narůstající koncentrací ke snižování viskozity, což koreluje s nárůstem hodnot rozlití na střásacím stolku. V případě hydroxidu sodného dochází s nárůstem koncentrace ke ztekucování do 25 hm. %. Poté došlo k prudkému snížení tekutosti, což koreluje hodnotami na střásacím stolku i průběhy paměťového modulu z oscilačních měření. V prvních minutách po namíchání byl prokázán prudšího nárůstu meze toku pro pasty s vyšší koncentrací aktivátoru.
This work deals with rheology of alkali-activated slag pastes (AAP) because of importance of these properties in building connectors for processing and application. The effects of different concentrations of sodium and potassium hydroxides activation solutions on the rheological properties of prepared AAP are examined. For the basic characterization of activation solutions, rotational and rheological measurements of AAS were made, and were compared to measurements from the flow table. Dependences of setting time on the activator concentration and rheological and calorimetric monitoring of hydration progress were also investigated. The findings prove a major influence of concentration and activator type on any determinations made. In pastes activated by potassium hydroxide, fluidity increases with increasing concentration, which correlates with increases in values on the shake table. In case of sodium hydroxide, with the increasing concentration, fluidity increases up to 25 wt. %. The following sharp reduction in fluidity correlates to the values on the flow table as well as with the storage modulus courses from oscillation measurements. In the first minutes after mixing, there was evidence of a sharper increase in yield point for pastes with higher activator concentrations.
Description
Citation
MARKUSÍK, D. Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Chemie, technologie a vlastnosti materiálů
Comittee
doc. Ing. František Šoukal, Ph.D. (předseda) prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. (člen) prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. (člen) prof. Ing. Petr Ptáček, Ph.D. (člen) prof. Ing. Tomáš Svěrák, CSc. (člen) doc. Ing. Lucy Vojtová, Ph.D. (člen) Ing. Karel Lang, CSc. (člen)
Date of acceptance
2020-09-03
Defence
Student představill hlavní problematiku práce Vliv typu aktivátoru na reologii alkalicky aktivované strusky. Následně vysvětlil volbu složení vzorků a jejich přípravu. Po zhodnocení a vysvětlení hlavních reologických parametrů shrnul nejdůležitější získané výsledky. Následně odpověděl na otázky zadané oponentem: 1) "Na str. 17 zdařile popisujete strukturu vznikajícího C-A-S-H gelu. Jaké typy vazeb jsou v tomto ""gelu"" uplatňovány? Diskutujte s využitím Vašeho obrázku v teoretické části práce (str. 17, obr. 5)." 2) "Prosím o diskuzi obr. 17. Proč systém obsahující 5 % NaOH vykazuje nejdelší dobu tuhnutí, systém s 10 % NaOH nejkratší dobu tuhnutí, zatímco vyšší koncentrace hydroxidu sodného jsou ""někde mezi""? " 3) "V práci bohužel není uvedeno, jak byly získány kruciální reologické parametry jako ""hranice linearity"", ""paměťový modul"", aj. Prosím o objasnění na modelové závislosti, jak jste tyto parametry stanovoval? " 4) Čím lze vysvětlit odlišené chování směsi s přídavkem NaOH resp. KOH při vyšších koncentracích (markantní při porovnání 10 M roztoků). Prosím o diskuzi obrázků 24 a 25 A), B). Student na zadané otázky reagoval velmi dobře.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO