Porovnání různých metod aminace polykaprolaktonu z hlediska jejich efektivnosti pro tkáňové inženýrství
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
B
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická
Abstract
Táto diplomová práca sa zaoberala porovnaním rôznych metód aminácie polykaprolkatónu z hľadiska ich efektívnosti pre tkanivové inžinierstvo. Pripravená bola polykaprolaktónová membrána, pomocou metódy elektrostatického zvlákňovania, ktorá bola následne modifikovaná troma rôznymi metódami aminácie. Vybranými typmi aminácie bola plazmová polymerizácia s monomérom cyklopropylamínom, hybridná modifikácia využívajúca plazmu a monomér N-alylmethylamín a chemická aminácia využívajúca aminolýzu za pomoci diaminohexánu. Aminácie povrchu boli následne charakterizované pomocou elektrónovej skenovacej mikroskopie (SEM), röntgenovej fotoelektrónovej spektroskopie (XPS), infračervenej spektroskopie s technikou zoslabeného úplného odrazu (ATR-FTIR) a meraním kontaktného uhlu. Na takto modifikovaných membránach bola kultivovaná bunková kultúra s označením A375 (Human maligant melanoma cell lines A375® CRL-1619™), ktorá bola analyzovaná pomocou optickej mikroskopie a previedol sa proliferačný test, ktorý bol realizovaný pomocou stanovenia relatívneho množstva ATP. Na základe experimentálnych výsledkov môžeme potvrdiť úspešnosť pre všetky typy aminácie. Z hľadiska efektivity pre tkanivové inžinierstvo má najuspokojivejšie výsledky metóda aminácie pomocou plazmovej polymerizácie s monomérom cyklopropylamínom.
This diploma thesis dealt with the comparison of different methods of amination of polycaprolcatone in terms of their effectiveness for tissue engineering. A polycaprolactone membrane was prepared by an electrospinning method, which was subsequently modified by three different amination methods. Selected types of amination were plasma polymerization with cyclopropylamine monomer, hybrid modification using plasma and N-allylmethylamine monomer, and chemical amination using aminolysis with diaminohexane. Surface amines were subsequently characterized by electron scanning microscopy (SEM), X-ray photoelectron spectroscopy (XPS), attenuated total reflection infrared spectroscopy (ATR-FTIR) and contact angle measurement. A cell culture designated A375 (Human malignant melanoma cell lines A375® CRL-1619®) was cultured on the thus modified membranes, which was analyzed by optical microscopy, and a proliferation assay was performed by determining the relative amount of ATP. Based on the experimental results, we can confirm the success for all types of amination. In terms of efficiency for tissue engineering, the amination method by plasma polymerization with the monomer cyclopropylamine has the most satisfactory results.
This diploma thesis dealt with the comparison of different methods of amination of polycaprolcatone in terms of their effectiveness for tissue engineering. A polycaprolactone membrane was prepared by an electrospinning method, which was subsequently modified by three different amination methods. Selected types of amination were plasma polymerization with cyclopropylamine monomer, hybrid modification using plasma and N-allylmethylamine monomer, and chemical amination using aminolysis with diaminohexane. Surface amines were subsequently characterized by electron scanning microscopy (SEM), X-ray photoelectron spectroscopy (XPS), attenuated total reflection infrared spectroscopy (ATR-FTIR) and contact angle measurement. A cell culture designated A375 (Human malignant melanoma cell lines A375® CRL-1619®) was cultured on the thus modified membranes, which was analyzed by optical microscopy, and a proliferation assay was performed by determining the relative amount of ATP. Based on the experimental results, we can confirm the success for all types of amination. In terms of efficiency for tissue engineering, the amination method by plasma polymerization with the monomer cyclopropylamine has the most satisfactory results.
Description
Citation
KOVÁČ, J. Porovnání různých metod aminace polykaprolaktonu z hlediska jejich efektivnosti pro tkáňové inženýrství [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
sk
Study field
Chemie pro medicínské aplikace
Comittee
prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc. (předseda)
prof. RNDr. Ivana Márová, CSc. (místopředseda)
doc. Ing. Pavel Diviš, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Petr Dzik, Ph.D. (člen)
doc. Ing. Stanislav Obruča, Ph.D. (člen)
prof. RNDr. Zbyněk Zdráhal, Dr. (člen)
Date of acceptance
2020-09-04
Defence
Obhajoba diplomové práce proběhla podle následujícího schématu: prezentace studenta-vyjádření vedoucí/ho-oponentský posudek-reakce na posudek-diskuse s komisí. Student přednesl velmi dobrý výtah výsledků své diplomové práce, zodpověděl dotazy oponentské i členů komise, reagoval na připomínky k práci. V diskusi tak student prokázal velmi dobrou schopnost orientace v teoretických i praktických základech problematiky diplomové práce. Komise, s uvážením hodnocení v posudku a vyjádření vedoucí/ho, zhodnotila jeho diplomovou práci celkově jako velmi dobrou.
Otázky vznesené během diskuse:
Dzik: sledovali jste časovou hysterezi plasmových úprav?
Márová: Vlastní bioluminiscence by nestačila pro stanovení viability buněk?
Jak hodnotíte vlastnosti vašeho materiálu? Je biokompatibilní nebo cytotoxický? Máte nějakou představu, jaké funkční skupiny vznikají na povrchu plasmaticky opracovaných vláken?
Zdráhal: Kolik paralelních měření bylo provedeno? Můžete upřesnit chybu měření?
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení