XI. Vědecká konference doktorandů

Browse

Recent Submissions

Now showing 1 - 5 of 12
  • Item
    Kolektivní dům ve Zlíně
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Svoboda, Jiří
    Předkládaný příspěvek dokumentuje část historie zlínského Kolektivního domu z období, kdy z místnosti pro společenské stravování je vytvořeno veřejné restaurační stravování a kdy budova ztrácí svoje původní poslání. Je předpokládanou součástí vznikající doktorské práce, která se zabývá působením architekta Jiřího Voženílka ve Zlíně.
  • Item
    Knihovna pro krajské město
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Knesl, Jiří
    „Knihovna je otevřeným prostorem, který na návštěvníka působí vstřícně a přívětivě. Prostředím pro studium a získávání informací, pro různé kulturní aktivity, ale také pro dětské hry, posezení a relaxaci, v němž se setkávají lidé všech věkových kategorií, původu a tělesné kondice.“ In STRNADOVÁ, HANA, GEC, TOMÁŠ: Krajská knihovna Vysočiny, Stavební program soutěžních podmínek, 2006, str. 5.
  • Item
    Architektura ve službách zla – období 2. světové války v zemích Osy
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Šmídek, Petr
    Architektura sloužila již od svých raných počátků k demonstrování moci. Od starověkých pyramid, přes gotické katedrály, barokní paláce až po mrakodrapy globálních korporací. K těmto stavbám jsou připojovány také další přívlastky jako touha po nesmrtelnosti, ukázání bezvýznamnosti jednotlivce, permanentní patrnosti nebo dojem neotřesitelnosti instituce. Valná většina těchto památek vznikala v atmosféře diktátorských režimů, v dobách, kdy architektů bylo jen o něco málo více než absolutistických panovníků. S růstem vzdělání celé společnosti začal od renesance také stoupat podíl staveb, na kterých spočinula architektova ruka. Začala být věnována pozornost doposud opomíjeným typologiím. Zároveň se v architektech naplno projevila touha svými stavbami vychovávat. Po období slohového tápání začalo na konci 19. století hledání tradiční architektury. Specifika národního stylu usilovně hledali architekti po celé Evropě. Nejúspěšnější byli tam, kde to politicky nejvíce jiskřilo. Z hledání nové zdobnosti a vlastní historie bylo jen velice blízko k nacionalismu. Z mnoha příkladů bych zmínil jeden, který uvede zvolené téma zneužití architektovy práce.
  • Item
    Geometrické koncepce tvorby moderního architektonického prostoru
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Svoboda, Lukáš
    Při sledování vývoje moderní architektury je možné zaznamenat jistý posun ve formulaci arch. konceptu. Ten je hledán stále častěji i mimo oblast stavitelské a výtvarné tradice a architektura se pak snaží věrně vyjádřit i konkrétní významové motivy nebo naopak významy naprosto abstraktní. Ty pak prostupují architekturou všemi myslitelnými směry a formami. Architektonický prostor, jako prvotní smysl architektury a jeho vztah s hmotou stavby nadále nabývá na významu jako artikulační prostředek architektů. Pro zhmotnění ideových konceptů je třeba stále rozvíjet užití tradičních nástrojů formování arch. prostoru (světlo, materiál, konstrukce, funkce, zvuk, čas) , ale geometrie nemůže ztratit dominantní roli, už pro hmotnou podstatu arch. prostoru. Ostatní nástroje pak mohou působit s geometrií v ideální shodě, kontrastu, nebo v dalším samostatném „plánu“, ale je velmi důležité si tyto vztahy uvědomit a cíleně s nimi pracovat tak, aby výsledek zůstal čitelný a pochopitelný pro pozorovatele.
  • Item
    Váhová nutnost definice prostoru
    (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, 2007) Babíček, Šimon
    Fenomén uvědomění prostoru provází člověka od prvních pohledů na hvězdnou oblohu. Prostor je fascinující ukázkou duality znatelného a nepoznaného. Obklopuje nás, přesto jej nejsme schopni uchopit. Vnímáme jej všemi smysly, přesto nám činí problémy jej popsat. Prostor má nekonečně mnoho variant a zároveň je nekonečnem samým. Myšlenka bývá často nadřazována prostoru, leč je známou skutečností, že nejeden úřad přežívá zánik myšlenky a konec prostoru bývá i jeho koncem. Snad i proto prostor intenzivně pudí největší mozky světa k jeho poznávání.