Identifikace synergií při fúzích strojírenských podniků

Abstract
Disertační práce pojednává o přístupech k určení hodnoty synergií společností realizujících fúzi ve strojírenském průmyslu v České republice. Toto téma bylo zvoleno z důvodu vysokého počtu uskutečňovaných fúzí a nedosažení plánovaných efektů. Důsledkem takovéto transakce tak není očekávaný růst hodnoty pro vlastníky. V teoretické části práce jsou fúze vymezeny z právního hlediska a dále je zde popsán historický vývoj ve zkoumané oblasti. Na základě výsledků předchozích výzkumů byla provedena systematizace motivů spojování podniků. Nejčastějším důvodem jsou plánované ekonomické přínosy v podobě úspor nákladů nebo růstu tržeb. Další oblastí popsanou v této části jsou postupy hodnocení efektivnosti fúzí, které byly použity v předešlých výzkumech. Identifikovány byly dva přístupy, první vychází z ukazatelů finanční analýzy, druhý z diskontovaného cash flow. Hlavním cílem disertační práce je navrhnout úpravy postupu stanovení hodnoty společností realizujících fúze tak, aby bylo možné předem predikovat vznik synergie. K tomu byla použita data podniků působících v oboru strojírenství za roky 2004 – 2011. V rámci výzkumu faktorů byly použity statistické testy významnosti a závislosti; k predikci synergie byly použity metody klasifikačních a regresních stromů a metoda lineárního regresního modelu. Nejprve byly transakce rozděleny podle ukazatelů tržeb a provozního výsledku hospodaření na ty, kdy byla realizována úspěšná fúze, a na ty, kdy byla realizována neúspěšná fúze. Na základě tohoto rozdělení byly identifikovány statisticky významné rozdíly v ukazatelích finanční analýzy mezi podniky realizujícími úspěšné a neúspěšné transakce. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny u ukazatelů mzdových nákladů k tržbám, odpisů k tržbám a obrátkovosti aktiv. Všechny zkoumané společnosti (kupované, kupující a nově vzniklé) byly oceněny metodou diskontovaného kapitálového cash flow. Na základě tohoto ocenění byly identifikované faktory, které ovlivňují hodnotu dosažené synergie již před realizací fúze. Jako statisticky významné byly určeny ukazatele rentability aktiv, krátkodobého finančního majetku k aktivům, cash flow k aktivům a cash flow k nákladovým úrokům. Tyto ukazatele byly následně použity k tvorbě predikčních modelů. První model predikuje, zda bude dosaženo synergií, a druhý pak predikuje, jaká bude hodnota uvedených synergií. Druhý model byl následně zakomponován do modelu ocenění společností před realizací fúze.
The dissertation deals with different approaches to determining the value of synergies of companies implementing mergers in the mechanical engineering industry in the Czech Republic. This topic was chosen because of the high number of mergers, as well as the failure to achieve the effects planned. As a result, the consequence of such transactions is not the expected value growth for the owners. In the theoretical part of the thesis, mergers are defined from a legal point of view, and the historical development in the studied area is described. Based on the results of previous research, the systematization of the motives of mergers was carried out. The most common reason is the planned economic benefits in the form of cost savings or revenue growth. This part also describes the merger efficiency evaluation procedures used in previous research. Two approaches were identified, the first based on financial analysis indicators, and the second on discounted cash flow. The main objective of the dissertation is to propose adjustments to the procedure of valuation of companies implementing mergers in order to make it possible to identify the formation of synergy. Therefore, the data of companies operating in the mechanical engineering industry from 2004 to 2011 was used. As part of factor research, statistical tests of significance and dependence were used; the methods of classification and regression trees, as well as the linear regression model, were used to predict synergy. First, using the revenue indicators and operating profit, the transactions were divided into successful mergers and unsuccessful mergers. Based on this division, statistically significant differences in the financial analysis indicators were identified between companies implementing successful and unsuccessful transactions. Statistically significant differences were identified in the indicators of labour cost to revenues, depreciation to revenues and asset turnover ratio. All of the companies examined (target, bidder and newly created) were valued using the discounted capital cash flow method. Based on this valuation, factors that affect the value of the synergy achieved before implementation of the merger were identified. The indicators of return on assets, short-term financial assets to assets, cash flow to assets, and cash flow to interests were identified as statistically significant. These indicators were subsequently used to create prediction models. The first model predicts whether synergies will be achieved, and the second model predicts what the value of the synergies will be. The second model was subsequently incorporated into the pre-merger company valuation model
Description
Citation
PĚTA, J. Identifikace synergií při fúzích strojírenských podniků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2017.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
cs
Study field
Podnikové finance
Comittee
prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. (předseda) doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D. (člen) doc. Ing. Miloš Koch, CSc. (člen) prof. Ing. Alena Kocmanová, Ph.D. (člen) doc. PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. (člen) prof. Ing. Božena Hrvolová, CSc. Ph.D. (člen) doc. Ing. Jaroslav Sedláček, CSc. (člen) prof. Ing. Iva Živělová, CSc. (člen)
Date of acceptance
2017-10-27
Defence
Doktorand odpověděl na dotazy oponentů: - Bylo by možno upřesnit, proč fúze by měla vést ke snížení mzdových nákladů? Je logické, že efektivnější využívání zdrojů by mělo mít za následek pokles nákladů. Je však v oblasti personální politiky hlavním motivem podniku pouze snížení počtu pracovníků nebo zkvalitnění podmínek práce a tím zajištění vyšších mezd a získání kvalifikovaných pracovníků, zejména v období růstu tržeb? - V tabulkách 10, 11, 13, 14 nejsou údaje v %, jak je uvedeno v záhlaví tabulek. - Jak je možno logicky vysvětlit vliv poměru krátkodobého majetku k celkovým aktivům na tvorbu synergií? - Rovněž je možno zdůvodnit, proč po realizaci fúze je předpokládáno, že změna cash flow bude vyšší než změna tržeb? S čím je cash flow ve vztahu k tržbám spojeno? - Zpracování podkladových údajů vyžadovalo složité propočty a individuální úpravy dat. Např. na s. 117 je uvedeno, že bylo třeba blíže zkoumat oběžný majetek i závazky jednotlivých společností. Upravené koeficienty pro provedené prognózy vykázaly podstatně změněné hodnoty. Na jaké úrovni probíhala konzultace autora práce s příslušnými podniky při úpravách dat? - Na s. 144 je uvedeno, že navržené modely synergií využívají poměrové ukazatele, kde ukazatel cash flow k nákladovým úrokům zahrnuje 3 roky před realizací fúze a ukazatel krátkodobého finančního majetku k aktivům 2 roky před fúzí. Proč byla zvolena rozdílná časová období? - V přínosech práce v oblasti pedagogické autor zmiňuje přínos práce pro předměty již vyučované, které uvádí, i pro předměty doposud nevyučované. Které má na mysli? - Na str. 36 doktorand píše: „Teorie oceňování tvrdí, že M&A jsou prováděny manažery, kteří majé lepší informace než investri na kapitálovém trhu. Toto však odporuje teorii efektivního kapitálového trhu, podle které jsou všechny dostupné informace zahrnuty do ceny akcií.“ Existujú podľa doktoranda také efektívne trhy? Obsahujú informácie investorov aj „insider“ informácie, ktoré by boli zahrnuté do cien akcií? Sú pre nich dostupné? - Ako sa podľa Vášho názoru prejavila rôzna kapitálová štruktúra v hodnote podnikov podľa Vami zvolenej metódy? - Ako Ste postupovali pri kvantifikácii trhovej prémie USA (aritmetický, geometrický priemer alebo kombinácia)? - Aký je Váš názor na bezrizikovú mieru výnosu zo ŠD v čase, keď Centrálne banky realizujú politiku nízkych úrokových sadzieb? - Délka zkoumané časové řady byla do značné míry ovlivněna dostupností potřebných dat a potřebou zajistit potřebnou vypovídací schopnost údajů za zvolený soubor podniků. Přesto však lze mít dotaz, zda není časová řada 2004 až 2011 příliš nehomogenní?
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení
DOI
Collections
Citace PRO