ZWINS, J. Objektivní kritéria hodnocení kvality poslechových prostorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Zadání bakalářské práce patří k jednodušším, zejména proto, že výpočty požadovaných parametrů jsou velmi jednoduché, student navíc dostal veškeré podklady včetně zdrojového kódu vzorové funkce pro Matlab, ve které již byl vyřešen výpočet integrálu impulsní odezvy a zobrazení požadovaných charakteristik. Oproti původnímu plánu bylo také zadání bakalářské práce zjednodušeno, protože student v rámci semestrálního projektu nestihnul realizovat vše, co bylo požadováno. Oproti semestrálnímu projektu student v bakalářské práci pouze vytvořil v Matlabu grafické uživatelské rozhraní a rozšířil text o několik stran. Zobrazení požadovaných charakteristik je beze změny převzato, aniž to student uvedl v textu. Program nepočítá parametr IACC a nezobrazuje dozvukový pokles, jak bylo požadováno, takže zadání bylo splněno jen částečně. Aktivita studenta během řešení bakalářské práce byla nulová. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, místy ale obsahuje překlepy, předložky na konci řádku, schází čárky za rovnicemi. Výsledky měření by dle mého názoru měly být v příloze. Počet zdrojů, ze kterých student čerpal, není příliš rozsáhlý, stěžejní je pouze jeden zdroj.
Práce se zabývá objektivními kritérii hodnocení kvality poslechových prostorů. Jednotlivá kritéria jsou nejprve uvedena v teoretickém úvodu spolu s krátkým popisem jejich významu, v praktické části je dále uveden popis aplikace vytvořené v prostředí Matlab, která slouží k výpočtu uvedených parametrů a k zobrazení charakteristik měřených prostorů, vše dle zadání. Funkčnost aplikace je testována na reálných datech. Z hlediska zadání ale chybí výpočet základního parametru, kterým je doba dozvuku RT60. Chybí také výpočet kritéria ozvěny pro řeč a hudbu. Autor podle seznamu literatury čerpal z šesti zdrojů, přičemž zdroje [1] a [5] jsou až na pár detailů identické. Tento počet považuji vzhledem k rozsahu problematiky za nedostatečný. Zdroje [1] a [5] byly navíc využity k sepsání větší části teoretického úvodu, a to, v mnoha případech, přímo slovo od slova bez použití uvozovek a řádného citování. Popis jednotlivých kritérií je poměrně strohý. V některých případech například postrádám uvedení popisované grafické závislosti, která by pochopení problematiky zjednodušila (viz kapitola 2.10). Pro prohloubení informací by bylo vhodné použít větší množství zdrojů. Autor například nevyužil ani jednoho ze čtyř pramenů doporučené literatury. V praktické části jsou pomocí aplikace vyhodnoceny impulsní charakteristiky tří prostorů. Výsledky některých kritérií jsou navzájem porovnány. Autor má snahu výsledné hodnoty i krátce zdůvodnit. Některé závěry však nepovažuji za příliš šťastné (např. „ …nejlépe vyšla chodba, která svým podlouhlým prostorem imituje arénu či koncertní sál a dosahuje téměř ideálních parametrů“, viz str. 27). Z formálního hlediska práce obsahuje velké množství překlepů. Na straně 25 je ve druhém odstavci v odkazu na tabulku uveden i celý její popis. Kromě nedostatečně citovaných zdrojů v odstavcích, citace chybí i u tabulky na straně 11. Tabulka je také do elektronické verze práce (spolu s úvodními třemi stranami) nevhodně vložena a písmo tak ztrácí čitelnost. Seznam literatury není uveden v abecedním pořadí ani v pořadí podle výskytu v textu. Celkový rozsah čistopisu práce není velký, činní přibližně 20 stran.
eVSKP id 52207