TOBOLÁK, J. Vliv skelných vláken na životnost olověných akumulátorů pracujících v režimu hybridních elektrických vozidel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student Jakub Tobolák se ve své práci zabývá vlivem množství skelných vláken přidaných jako experimentální aditivum do záporných aktivních hmot olověných akumulátorů pracujících v režimu hybridních elektrických vozidel (HEV). Při testování olověných akumulátorů v tomto režimu provozu se objevují nové degradační jevy označované jako PCL3. Objasnění a minimalizace těchto jevů je v současné době jeden z prioritních problémů při použití olověných akumulátorů v HEV. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval bakalářskou práci v rozsahu 30 stran včetně seznamu použité literatury. Práci rozčlenil do osmi kapitol. Teoretická část zahrnuje informace o hybridních elektrických vozidlech a dělení elektrochemických zdrojů se zaměřením na olověný akumulátor. Praktická část popisuje laboratorní pracoviště a výrobu experimentální elektrody. V závěrečné části se student věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na bakalářskou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Student Jakub Tobolák se ve své práci zabývá vlivem skelných vláken jako aditiv do záporné elektrody na životnost článků olověného akumulátoru pracujících ve stavu částečného nabití (PSoC) simulujícím provoz v hybridních vozidlech. Teoretická část práce zahrnuje úvod do problematiky hybridních elektrických vozidel a stručný popis elektrochemických zdrojů s podrobnějším popisem olověného akumulátoru. V praktické části jsou popsány výsledky provedených experimentů na pokusných článcích cyklovaných v režimu částečného nabití (PSoC) podle upraveného profilu Power Assist, lišících se obsahem příměsi skelného vlákna v záporné aktivní hmotě. Práce je sepsána přehledně, grafické zpracování je na dobré úrovni, přesto se student nevyvaroval pravopisných chyb a formálních nedostatků (např. nabytí, pohanu, procovat, atd., zarovnání odstavců i nadpisů není jednotné, na str. 17 v kap. 4 chybí zbytek věty na konci odstavce.). Důvody předčasné ztráty kapacity na str. 20, které jsou uvedeny pod kapitolou Vliv aditiv na elektrody, bych spíše přesunul do teoretické části práce. Popisy u grafů jsou uvedeny 2x - nad i pod grafem. Některé grafy jsou popsány v textu stručně, někde popis chybí nebo je nekompletní (např. obr. 18, 20, 21). V popisu náběhového cyklování v textu chybí popis vybíjecí části, vhodné by bylo uvést kapacitní srovnání článků, není zřejmé v jakém stavu nabití se elektrody nacházely před PSoC cyklováním a co se dělo s články po ukončení PSoC běhu. Postrádám srovnávací článek bez příměsi, aby bylo možno zhodnotit vliv příměsi na životnost článků. Životnost v PSoC cyklování může být ovlivněna nejen obsahem příměsí, ale např. kapacitou článků. Doporučil bych proto provést u článků další PSoC běh a sledovat závislost nejen obsahu příměsí, ale i kapacity článků na životnosti v PSoC běhu včetně srovnávacího článku bez příměsi. I přes uvedené nedostatky a připomínky předložená práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 54564