GAJDOŠÍK, P. Laboratorní přípravek pro vývoj aplikací obvodů CPLD firmy Altera [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student vypracoval funkční návrh přípravku, provedl jeho osazení a oživení. Za potenciální možnost problémů považuji tenké přívody napájecího napětí k obvodu EPM240, při zkouškách se však problémy neprojevily a přípravek funguje podle očekávání. Při návrhu a realizaci přípravku projevil student potřebnou pečlivost a zručnost. Rovněž při zpracování dalších částí zadání (ověření funkce programátorů, zpracování vzorových příkladů, šablon a návodu na práci s přípravkem) postupoval iniciativně a prokázal dobrou schopnost orientovat se v dokumentaci výrobce a obecně v literatuře.
Student Bc. Petr Gajdošík zpracoval svou diplomovou práci na zadané téma a podle pokynů svého vedoucího připravil návrh laboratorního přípravku. Přípravek následně realizoval a vytvořil pro něj sadu základních příkladů demonstrujících jeho činnost a usnadňující jeho použití. Práce odpovídá zadání ve všech bodech. Předložený text je logicky členěn do jednotlivých kapitol. Postupně představuje rodinu obvodů CPLD v souvislostech s dalšími typy programovatelných logických obvodů. Následně jsou v kapitole 2 představeny vlastnosti obvodů MAX II od firmy Altera a způsoby jejich konfigurace. Kapitola 3 představuje samotný návrh přípravku, kapitola 4 desku plošných spojů. V kapitole 5 student předkládá „návod k použití“ přípravku, v kapitole 6 potom představuje připravené ukázkové příklady. Práce je nakonec stručně zhodnocena v závěrečné kapitole. Celá práce je soustředěna na část konstrukce přípravku. Jde o práci praktickou s reálným výsledkem. Tím, že se panu Gajdošíkovi podařilo projít celým procesem od návrhu až po realizaci a oživení funkčního přípravku, prokazuje své technické dovednosti. Jeho diplomovou práci považuji proto za velmi hodnotnou. Spolu s realizovaným přípravkem je součástí práce i text. K tomu mám několik výhrad. Poměrně mnoho prostoru je věnováno úvodní kapitole o historii a o jiných typech programovatelných logických obvodů. Vlastnosti samotného obvodu MAX II jsou potom jen velmi skromně vyjmenovány v odrážkách na jedné stránce. Očekával bych podrobnější rozbor z hlediska jeho programování, představení struktury logické buňky a její možnosti při vytváření složitějších logických struktur. Dále jsou uvedeny příklady aplikací pro přípravek, ale jejich popis se mi zdá příliš stručný. Chybí mi zde dokumentované výsledky simulací těchto příkladů. Na druhou stranu návod pro práci s přípravkem je zpracován velmi podrobně a provádí případného uživatele jednotlivými fázemi přípravy, návrhu a analýzy logické struktury při použití software Quartus II. Podle mého názoru práce splňuje formální požadavky kladené na dílo tohoto druhu. Z hlediska jazykového práce obsahuje ojedinělé překlepy a nezvyklé stylistické formulace. Z celkového pohledu práci hodnotím jako velmi podařenou. Mnou uvedené výtky ohledně předloženého textu nic nemění na faktu, že pan Gajdošík navrhl a zrealizoval laboratorní přípravek podle požadavků.
eVSKP id 52322