RYŠAVÝ, L. Využití filtračních metod v NMR měřeních [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudky

Posudek vedoucího

Gescheidtová, Eva

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 50/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) A 20/20
Formální zpracování práce A 18/20
Využití literatury B 8/10
Navrhovaná známka
A
Body
96

Posudek oponenta

Rajmic, Pavel

Teoretická část bakalářské práce Ladislava Ryšavého je z větší části buďto doslova okopírovaná nebo přeložená ze slovenštiny, a to včetně struktury podkapitol. Občasná citace u okopírovaného textu není alibi pro autorský zákon, který student porušil tím, že cizí texty vydává za své. Jako informační zdroje student používá pouze jedinou knihu (ze které čerpá kategorizaci šumu, která je v práci ovšem nadbytečná), zbylé zdroje jsou habilitační, diplomové práce a dokonce semestrální projekt a Wikipedie. Seznam literatury neodpovídá normě ČSN ISO 690. V praktické části se student zabývá filtrací šumu z reálných snímků NMR. Používá pro tyto účely MATLAB a jeho příkazy. Je evidentní, že tuto část vypracoval student samostatně, ovšem musím upozornit na slabiny: - Zatímco se (na str. 34) dozvíme, jakým příkazem se v MATLABu vytiskne obrázek na monitor apod., samotné jádro, tzn. odstranění šumu je popsáno pouze slovně, aniž by student uvedl názvy příkazů, kterými se to provádí. - Z pohledu reprodukovatelnosti sice oceňuji, že u každé varianty odšumování je napsáno, s jakými parametry byla provedena, ale považuji za zásadní chybu, že student k práci nepřiložil dokonce ani ukázku kódu. Po jazykové stránce je práce na průměrné úrovni, obsahuje překlepy a gramatické chyby. Rovnice jsou často vykopírované z jiných prací jako obrázky, stejně tak některé obrázky. V jádru teoretické části o waveletech (str. 17-20) student necituje zdroje. Na str. 37 student píše, jaké vlnky vybral pro analýzu, ale nepíše proč. Na str. 43 se dozvíme, že student vybral "měkké prahování, protože lépe potlačuje šum než tvrdé" - to je sice pravda, ale tvrdé má zase jiné nezanedbatelné výhody, které student nebere v potaz. Poslední vážnou výtkou je definice odstupu signálu od šumu (str. 32, 33), která i neodborníkovi v oblasti NMR bije do očí nesmyslností, ve jmenovateli je střední hodnota a v čitateli rozptyl. Nelze se divit, že pak vycházejí hodnoty SNR jako 1061 dB, a u obrazu beze změny je dokonce uvedeno 8,87 dB. Vlastní přínos studenta vidím v tom, že nastudoval základní vlastnosti vlnkové transformace a dokázal ji reálně aplikovat na potlačení šumu v obraze, i když s neprůkaznými výsledky.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání C 15/20
Odborná úroveň práce E 25/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse F 7/20
Formální zpracování práce F 3/10
Navrhovaná známka
E
Body
50

Otázky

eVSKP id 21513