MAŠTÁLKA, M. Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Ing. Martin Maštálka studuje doktorské studium na Fakultě architektury VUT v Brně od roku 2006. Během svého studia složil 9 dílčích zkoušek. Dne 10.9.2008 složil na FA VUT v Brně státní doktorskou zkoušku. Během studia se zapojil jak do vědecko - výzkumné činnosti fakulty. Pracoval jmenovitě na následujících výzkumných projektech: - Účast na řešení grantového výzkumného projektu MMR ČR - WB 43-04 "Rekonverze a revitalizace vojenských areálů v urbánním a sociálně-ekonomickém prostředí našich měst", 2004-2006; - Účast na řešení grantového výzkumného projektu MMR ČR - WB-20-05 "Suburbanizace - hrozba fungování (malých) měst", 2005-2006; - Účast na řešení grantového výzkumného projektu MMR ČR WD-69-07-4 "Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů", 2007-2011. Ing. Martin Maštálka zpracoval disertační práci na téma "Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje". Zvolené téma disertační práce se zabývá vysoce aktuálním tématem nových přístupů a principů trvale udržitelného územního plánování. Zabýval se problematikou sledování kvality urbánního prostoru i sledováním dynamiky jeho vývoje, a to formou indikátorů územního rozvoje využitelných pro potřeby současného územního plánování. Zvolené téma student zvládl velmi dobře. Student plnil své studijní povinnosti řádně a svědomitě po celou dobu studia vč. dalších povinností se studiem souvisejících tj. další odbornou a vědeckou přípravu apod. Pracoval průběžně, pilně, systematicky a metodicky. Během studia prokázala předpoklady k vědecké práci. Na základě výše uvedeného DOPORUČUJI; aby mu byl po řádné obhajobě disertační práce udělen vědecký titul DOKTOR - Ph.D.
Téma zvolené pro práci Předložená disertační práce se zabývá problematikou udržitelného rozvoje v systému současného územního plánování a zejména problematikou možnosti měření územních změn prostřednictvím indikátorů udržitelného rozvoje. Téma je vysoce aktuální. a to nejen z pohledu vysoké aktuálnosti samotné problematiky trvalé udržitelnosti, ale zejména svým zaměřením na praktickou aplikaci měření územních změn a kvality území v systému reálného územního plánování. Práci je třeba vytknout, že cíl práce není v úvodu práce exaktně formulován a z úvodní části textu se dá pouze odvodit. Práce se opírá o hypotézu, která je uvedena až za úvodními texty (na str. 30) a vychází ze získaných a analyzovaných informací k tématu práce. Hypotéza je jasně a srozumitelně formulována a v následném textu směřuje disertant k jejímu potvrzení příp. vyvrácení. Za výhodu předložené práce lze považovat fakt, že práce se váže na širší výzkum dané problematiky, který probíhá na Fakultě architektury VUT v Brně a skutečnost, že součástí práce je přímé ověřování a následná korekce závěrů práce dle reálné situace v praxi (viz uvedené případové studie). V'stavba a struktura práce Práce je členěna do sedmi základních kapitol, které jsou dále tříděny do jednotlivých dílčích podkapitol. První tři kapitoly jsou věnovány analýze současného stavu výzkumu a sledování indikátorů udržitelného rozvoje se speciálním zřetelem na analýzu územně promítnutelných indikátorů udržitelného rozvoje. Ve čtvrté kapitole je uvedena hypotéza výzkumu a následné kapitoly 5 a 6 jsou v podstatě "tělem" práce, kdy v kapitole 5 jsou uvedeny teoretické předpoklady měření územně promítnutelných indikátorů vč. návrhu jejich skladebnosti a v kapitole 6 je předvedeno jejich skutečné měření vč. zdrojů dat pro jejich praktickou aplikaci. Sedmá kapitola pak obsahuje závěry práce. Z věcného pohledu jsou disertantem navrženy 3 územně promítnutelné indikátory udržitelného územního plánování, a to Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb. Dynamika územního rozvoje a Mobilita a místní přeprava cestujících. Každý z navržených indikátorů má metodiku měření rozdělnou pro 3 typy sídel, a to malé obce venkovského charakteru, malá a středně velká města a velká města. Metodiky jednotlivých indikátorů dbají na vzájemnou skladebnost měření. Navržený systém indikátorů byl prakticky ověřován zejména na obci Zernov a na městech Vsetín a Hradec Králové a dále pak doplněn dílčími měřeními na některých dalších obcích. Při zpracování případových studií se disertant opíral jak o výsledky vlastní práce (vč. poznatků, které získal jako pracovník Magistrátu města Hradce Králové), tak o výsledky výzkumného projektu MMR "Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů', jehož je spoluřešitelem. Škoda jen. že u indikátoru "Mobilita a místní přeprava cestujících" nedošlo k praktickému ověření navržené metodiky. Práce také vykazuje kvalitní, byt' kompilační a konstatační zpracování velmi četných podkladů. Proto je nutno prokázat původní výsledky řešení vědeckého problému - přinést určité novum. To shledávám právě v syntéze shromážděných indikátorů udržitelného rozvoje a jejich promítnutí do územních plánů - v praxi magistrátního manažera velmi podnětné. Tyto indikátory se však většinou nebo zcela týkají v podstatě pozitivních jevů, byt' často nevyhovujících v daných podmínkách. Doporučil bych posouzení jevů výrazně negativních, které však mohou posílit při jejich překonávání dynamiku společenského a tedy i udržitelného vývoje. V současné době je to hospodářská, ale i morální krize, která se po údobích nevyzpytatelných konjunktur periodicky dostavuje. Dále jsou to jevy katastrofické - povodně nebo jiné klimatické anomálie, které však mohou působit velmi stimulačně. Méně analyzovatelné jsou také poruchy sociální rovnosti, které nelze nikdy zcela odstranit a jsou také zdrojem pohybu společnosti, třeba kolizního. Pozitivní přínosy takových jevů jsou známy ze zemí. které prošly a procházejí složitým vývojem. Závěr práce obsahuje jasné a přehledné potvrzení stanovené výzkumné hypotézy. Forma práce a použitá literatura Práce obsahuje 131 stran. z nichž vlastní text práce tvoří 120 stran, a to při řádkování jedna. Rozsah práce je mírně nadstandardní. Práce čerpá ze 48 titulů vč. odkazů z webových stránek, z toho je 10 titulů v anglickém jazyce. Celkový rozsah zdrojové literatury je spíše nižší, vhodné by bývalo bylo čerpat z více zahraničních zdrojů - zejména anglicky psané literatury k problematice udržitelného rozvoje je velké množství a je škoda. že zůstala nevyužita. Odkazy a příklady měření územně promítnutelných indikátorů vjiných zemích práci jistě obohatily, byt' je samozřejmé, že práce se obrací důsledně do českého prostředí a systému získávání a měření dat v reálném územním plánování v Ceské republice. Hodnocení a připomínky Práce je kvalitně zpracována. Přináší a soustřed'uje řadu materiálů a dat. Stanovená výzkumná hypotéza je potvrzena a je navržen systém tří vzájemně provázaných územně promítnutých indikátorŮ, které jsou vzájemně skladebné pro ruzné typy sídel. Dále je vytvořena metodika pro jednotlivé indikátory, která je r praxi z velké části ověřena a potvrzena. Práce je využitelná jak pro územně plánovací praxi, zejména pro vyhodnocování územně analytických podkladů formou Rozboru udržitelného rozvoje území a dále pak pro výukové účely v oblasti výuky trvale udržitelného územního plánování. Předloženou disertační práci doporučuji k obhajobě.
1. Aktuálnost tématu Rozrůstání sídel v území je aktuální téma, na něž se soustřeďuje zájem urbanistů, geografů, ekologů, sociologů atd. Projevy intenzivní urbanizace či suburbanizace jsou častými tématy, které jsou řešeny ve vazbě na udržitelný rozvoj území, který je v současné době deklarován v strategických a koncepčních dokumentech na všech úrovních. Monitoring těchto procesů, případně následná evalvace navržených a realizovaných strategií je jeví jako aktuální a potřebné téma. 2. Zvolená metoda zpracování Aplikovaný přístup a metoda výzkumu byly vhodně zvolené, autor navazuje na provedené výzkumy, efektivně využívá závěrů realizovaných výzkumných prací a postupuje v nastavených směrech. Autor provedl rozbor stávajících monitorovacích sad. Využívá stávající sady indikátorů ECI, zavedené též v České republice a následně se detailněji věnuje 3 vybraných ukazatelům se zřetelným územím průmětem. Po důkladné analýzy přistupuje ke shrnutí a formulaci závěrů. 3. Splnění stanovených cílů Cílem práce bylo na základě analýzy indikátorů udržitelného rozvoje a vymezení územně promítnutelných indikátorů udržitelného rozvoje na lokální úrovni navrhnout, popř. upravit metodiku těch indikátorů, které jsou vhodné pro měření udržitelnosti územního rozvoje sídel. Autor v rámci naplnění cíle práce rozpracovává 3 indikátory: dostupnost místních veřejných prostranství a služeb, dynamiku územního rozvoje a mobilitu a místní přepravu cestujících. Tyto indikátory dále rozpracovává pro 3 navržené velikostní kategorie obcí a navrhuje metodiku naplnění těchto ukazatelů. Přínosem práce je verifikace výsledků na případových studiích. Z důvodu nedostupnosti dat, případně výrazné finanční náročnosti jejich zjišťování se autorovi podařilo verifikovat navržené indikátory částečně. V závěru práce je uvedeno shrnutí výsledků a míra naplnění stanoveného cíle. Autor vytyčený cíl splnil. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému Autor se zaměřil na návrh monitorovacích ukazatelů, které měří intenzitu využití prostoru, které dokáží poskytnou obraz o fungování města a efektivitě využívaní území. Přínosným je záměr autora nastavit soustavu vzájemně skladebných indikátorů, které budou aplikovatelné pro všechny velikostní kategorie obce a umožní srovnání v časových řadách. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Práce nabídla řadu námětů, kterým by bylo vhodné se věnovat a dále rozpracovávat., zejména verifikace navržených indikátorů v praxi a jejich uplatnitelnost v procesu územního plánovaní. Práce se zaměřuje na tři územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje, bylo by možné pokračovat v tomto výzkumu a analyzovat územní průmět v dalších vybraných sadách indikátorů udržitelného rozvoje, zahrnující všechny tři pilíře udržitelného rozvoje: environméntální, ekonomický i sociální. 6. Formální úprava disertační práce Struktura, přehlednost, orientace v textu Práce je logicky členěna a strukturována. Autor po teoretickém vstupu a vydefinování řešeného problému přistoupil k vlastní tvůrčí práci. Své návrhy následně ověřil na případových studiích. V závěru je uvedeno stručné shrnutí výsledků práce. Vzhledem k členitosti řešeného tématu by bylo přínosné v textu citovat kompletní znění názvu kapitol, označujících řešené téma. Pro snadnější orientaci v závěrech práce a přehlednost v hlavní části práce by bylo vhodné uvést schématický přehled navržených indikátorů pro různé velikostní kategorie obcí. Práce s literaturou (dle platné normy), poznámkový aparát Autor využívá dostupných odborných podkladů a literatury. Její využití je účelné a vztahující se k řešenému tématu disertační práce. Použitá literatura je citována dle platných norem a vydaných směrnic VUT Brno. Jazyková úprava, gramatika Jazyková úprava práce je dobrá, práce vykazuje pouze drobné nepřesnosti a jazykové chyby, které však nejsou závažnými a nenarušují celkový dojem práce. Grafická úprava, adjustace Grafická úprava práce je dobrá, vizuálně působí přívětivě a esteticky. Autor využívá pro názornost grafy a tabulky. Vhodně jsou využity ukázky výstupů prostorových analýz z GIS. 7. Publikování dílčích výsledků disertační práce Dílčí výsledky dizertační práce byly průběžně publikovány i v rámci výzkumu na FA VUT Brno. 8. Jednoznačné stanovisko zda práci doporučuji - nedoporučuji k obhajobě Práci k obhajobě doporučuji. Doplňující otázky: 1. Ve své práci uvádíte, že jedním z mála nástrojů jak zabránit rostoucí suburbanizaci je dostatečná nabídka kvalitních veřejných prostor pro rekreaci obyvatel města a také široká nabídka ve městě vhodně rozmístěných služeb (str. 33). V jakých vazbách spatřujete výše uvedené závěry a zejména hodnocení výsledků indikátorů typu dostupnost veřejných prostranství a projevy suburbanizace? 2. Doprava je významných faktorem rozvoje a fungování města, a to chápáno všech druhů dopravy. Jedním z navržených oblastí územně promítnutelných indikátorů je "doprava ve městě" (viz. str.117). Jaké závěry lze vyvodit ze získaných hodnot a jaká opatření lze zavést ve vazbě na zjištění mobility a místní přepravy cestujících v malých obcích? Je možná srovnatelnost obcí, případně je vhodná srovnatelnost hodnot s řádově vyšší jednotkou? V práci řešíte zejména dopravu osob, vázajících se frekvenci a způsob přepravy denní migrace (pohyb za prací, do škol, dle cíle, atd..). Jaký význam přisuzujete intenzitě dopravy, tj. počtu projíždějících vozidel, osobních nákladních ,atd.. Je možné jej zahrnout též do sledování?
Téma zvolené pro práci Předložená disertační práce se zabývá problematikou rozboru indikátorů udržitelného rozvoje a to v oblasti územního rozvoje a územního plánování. Práce se snaží vycházet z dostupných sad Evropských indikátorů udržitelného rozvoje i udržitelnosti jako takové a v úvodní části je provedeno i zamyšlení nad účelem sledování udržitelnosti měst a obcí. Praktickou stránku práce pak autor naplňuje srovnáním a porovnáním vybraných známých indikátorů udržitelnosti z hlediska územního rozvoje. Jako základní a poměrně vhodně zvolené pro hypotézu práce vybral autor indikátory nesoucí s sebou významnou dávku informací o území a proto i zahrnující značnou agregaci dat o území. Významnou stránkou ve zvoleném tématu práce je i vhodně vybraná struktura indikátorů a to jak horizontální, tak i vertikální. Indikátory jsou skladebné a využitelné s různě dostupnými daty o území a s různě přesnými výstupy. Přesto zvolené postupy a úvahy umožňují představu, že při zvolených postupech došel autor k odpovídajícím veličinám a současně i k odpovídajícím rozměrům indikátoru, při zachování přirozené srovnatelnosti měřených hodnot. Téma zvolené práce vyplývá jednak ze v závěru uvedeného grantu Sledování disparit mezi regiony na různé úrovni a ze zkušeností ze střednědobého sledování indikátorů udržitelnosti na lokální úrovni všech úrovní sídel v síti TIMUR, která byla v práci několikrát zmíněna. Autor vychází z předpokladu, že motivace představitel města ke sledování indikátorů je zejména snaha po udržitelném rozvoji a zvýšení kvality života na místní úrovni i v Evropském kontextu. Tento předpoklad je možno hodnotit jako oprávněný, i když ne vždy motivačně dostatečný. Téma přesto bylo naplněno jak po stránce obsahové, tak po stránce zpracování dostupných podkladů. Výstavba a struktura práce Vlastní disertační práce je členěna do 7 hlavních kapitol, včetně závěru. Na celkem 119 stránkách textu autor práce rozpracovává jednotlivé nejprve teoretické základy udržitelnosti a přechází k přehledu indikátorů udržitelného rozvoje, aby otevřel problematiku územních indikátorů udržitelného rozvoje, jako indikátorů prakticky sjednocujících pohled na rozvoj směrem k udržitelnosti v rámci jednotlivých pilířů. Autor správně usuzuje, že indikátor v této oblasti musí být skladebný, integrovatelný do plánů a dalších dokumentů, s dostupnými daty a přehlednými výstupy. Rozpracování jednotlivých ze tří indikátorů pak dostačuje plně k zhodnocení cesty za získáním odpovídajících prostorových a graficky nebo číselně vyjádřitelných dat. Získáním skladebných, tedy pro tři úrovně sledovatelných dat a jejich agregovaných podob a zdrojů byly nalezeny skutečně odpovídající indikátory územního rozvoje, které jsou již dále použitelné při všech příležitostech a úlohách sledování udržitelného rozvoje nejen v ČR. V rámci textu tak byl smysl práce naplněn. Forma práce a použitá literatura Práce se skládá ze 119 stran textu v sedmi kapitolách a k tomu je přidáno větší množství tabulek, grafických výstupů, obrázků a grafů, které jednotlivá sledování a výstupy ze sledování vývoje indikátorů nejen v ČR dokládají a prezentují. Autor využil nejen vlastních materiálů, ale i materiálů z předchozích prací a materiálů použitý při hledání indikátorů disparit mezi regiony. Doplňky jsou rozsáhlé, ale přehled literatury není někdy dostatečně popsán a na tak dobře prakticky zakotvenou práci lze konstatovat, že je krátký i soupis vysvětlivek. Z rozsahu praktické stránky práce je patrné, že autor si metodu získávání dat přiblížil, uchopil i aplikoval, jen je poněkud pominuto, že práce má sdělit i větší detaily dalším čtenářům a poněkud didaktičtěji objasnit některé postupy, které bez vysvětlujících textů jsou poněkud vytržené z jiné reality. Práce čerpá z řady literárních pramenů, postrádám však větší pohled na srovnatelné práce ve světě, i když přehled zdrojů na které práce navazuje je více než dostatečný. V textu ve formátu .pdf, který byl k dispozici se častou objevuje syntaktická programová chyba, která odstranila řadu vzorců a dalších obrázků z textu, o níž však předpokládám že je u příslušných kapitol tištěné práce uvedena správně. Jako okrajovou poznámku lze mít také, že v řadě tabulek bylo využito náhodného označení x, y, z, které v určitých souvislostech nelze vždy použít, aniž by se přehledy začaly mezi sebou plést. Např. pokud je označeno někde datum jako xx.yy.zz, tak je vhodná a zažitá forma podle země původu označit datum ve formátu : dd.mm.rrrr a tím jsou možné mýlky odstraněny. Stejně tak volba stejných písmen jen zčásti u dvou různých tabulek může býti matoucí a proto je vhodné volit písmena abecedy vždy jiná, pokud je to možné. Je nutno upozornit, že popis právních norem je "vždy" nutno psát ve správném tvaru, tedy např. vyhláška MMR č.500/2006 Sb. a nikoliv bez příslušných označení. V závěru nás autor poněkud zkrátil na obsahu, protože i když je závěr relativně krátký, tak jde spíše o souhrn, který nenaznačuje pozitiva, úskalí nebo možnosti rozvoje metody v dané oblasti územního rozvoje. Hodnocení a doporučení Téma práce má poměrně vysoký teoretický a zejména praktický potenciál a je předpokládáno, že bude na práci autor dále pracovat a poznatky uvedené v předloženém textu dále rozšiřovat a precizovat, tak aby došlo k naplnění předpokladů práce a aby ji bylo možno plně využít šířeji, případně prezentovat i v EU a jinde jako modelový příklad řešení při hledání územních indikátorů udržitelnosti. Na závěr posudku je nutno podotknout, že autor mohl jasněji vymezit teoretické důvody pro zvolené modelové příklady a výběr indikátorů s odkazy na další práce v ČR i zahraničí. Autorovi je možno rovněž vytknout i jistou míru přesvědčení o správnosti směru výzkumu a s tím spojený nedostatek vnitřní diskuze nad teoretickými základy práce i nad praktickými výstupy, respektive autor nepublikoval úvahu o možných chybách, zátěžích a případné snížené schopnosti vypovídat u vybraných indikátorů za určitých podmínek sledování. Pro další výzkum v daném směru je vhodné, aby se autor vydal i cestou občasných pochybností o zvoleném směru bádání. Předloženou disertační práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 28817