PLUŠKE, Z. Možnosti zvyšování jaderné bezpečnosti pro koncept pasivního systému s ledními kondenzátory v případě LOCA hávárie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2012.

Posudek vedoucího

Martinec, Jiří

Student v diplomové práci teoreticky řeší možnost nahrazení ledu v ledových kondenzátorech používaných jako pasivní ochranný prvek v kontejnmentech jaderných elektráren. V práci byly formálně splněny všechny požadované cíle s akceptovatelnou kvalitou zpracování. V úvodní části práce se student zabývá kontejnmenty a ledovými kondenzátory obecně. Chybí zde představení základní myšlenky nahrazení ledu jako kondenzačního materiálu, takže student bez detailnějšího přiblížení navazuje na model kondenzátoru plněným parafínem. Následné výpočty vedoucí ke zjištění parametrů páry v případě LOCA havárie, způsobu kondenzace a výpočtu požadovaného množství parafínu vychází z relevantních podkladů, avšak jejich zpracování není systematické a srozumitelné. Student správně předpokládá nutnost přiblížení procesu vzniku páry následně po LOCA havárii, ale některé proměnné výpočtu jsou minimálně špatně přeložené z anglického originálu, takže nelze ihned přesně určit podstatu zmiňovaných kroků řešení. Výpočet parafinového kondenzátoru student zakládá na známých faktech empiricky studované kondenzace, takže výsledné závěry jsou použitelné. V ekonomické studii mohl student zmínit cenu za elektrickou energii nutnou pro chlazení ledu v kontejnmentu, ale nebyl to nezbytný požadavek. V práci se objevuje plno gramatických, stylistických i formálních chyb, které nutně snižují úroveň řešení a tedy i hodnocení.

Posudek oponenta

Baláš, Marek

Autor diplomové práce měl za úkol navrhnout možnosti náhrady ledu u ledového kondenzátoru na jaderné elektrárně jiným typem látky, která by mohla akumulovat teplo, uvolněné z primárního okruhu tlakovodního reaktoru v případě havárie typu LOCA. Výběr vhodné látky, která by mohla nahradit doposud užívaný led, musí podléhat několika důležitým kritériím, a to v těsné návaznosti také na jadernou bezpečnost, která nesmí být oslabena. Tato kritéria nemá autor jasně formulovaná a chybí také srovnání zvoleného materiálu (vosku) s ledem, a to minimálně z pohledu jejich schopnosti akumulovat teplo. Předložený text práce a výpočet je čtenáři obtížně srozumitelný, místy až chaotický. Předložené výpočtové rovnice uváděné v kapitolách jsou málo podloženy inženýrskými úvahami a není jasně vysvětlen jejich fyzikální smysl a návaznosti. Čtenář proto těžko poznává, jak jsou reálné fyzikální děje matematicky namodelovány a co se vlastně počítá. Úroveň textu snižuje také velké množství gramatických chyb. Dále práci vytýkám zvláště následující: Jsou uvedena tvrzení, která nejsou podložena literaturou nebo inženýrsky objasněna, nebo jsou dokonce nepravdivá. Dále je uveden pouze krátký výčet zavádějících tvrzení, chyb či nedostatků, kterých je ve skutečnosti více: 1) str. 15: diplomant uvádí neúplné a tudíž chybné pojetí principu ochrany do hloubky 2) str. 21: "...led zadrží velkou část radioaktivních štěpných produktů", což evidentně není pravda 3) str. 21: Chybí meze integrace v rovnici 4.1 4) str. 22: rovnice 4.3 je vadná 5) str. 24: "Eutektické kovy mají také příliš nízkou teplotu tání, ta je menší než u ledu (pod bodem mrazu)." 6) str. 25: Uvádí "tepelnou kapacitu", ale ve skutečnosti se spíše jedná o rozdíl entalpií a vzniká tudíž zmatek v terminologii. 7) str. 29: Graf 2: chybná jednotka entalpie V textu se také vyskytují např. vadné odkazy na čísla obrázků a čísla kapitol. Celkové zpracování diplomové práce mohlo být na lepší úrovni. Práci hodnotím celkovou známkou E / dobře

eVSKP id 50392