GRMELA, P. Analýza teplotního pole u asynchronního stroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Skalka, Miroslav

Student zpracoval diplomovou práci na téma Analýza teplotního pole u asynchronního storje. V rámci práce se seznámil s principem měření teploty pomocí termokamery. Na daném stroji provedl měření ve spolupráci s Ing. Sykorou z UMTMB FSI pomocí termočlánků a v závěrečné fázi porovnal výsledky získané termokamerou a termočlánky. Za určitých kontrolních podmínek je student schopen pracovat na složitějších úlohách řešených pomocí metody konečných prvků.

Posudek oponenta

Janda, Marcel

Student se ve své diplomové práci zabýval analýzou teplotního pole asynchronního motoru. V první části práce shrnuje základní veličiny a principy termodynamiky. Tato část je zpracována vcelku přehledně. Druhá část je věnována způsobům analýz teplotních polí. Ačkoliv bych v této části očekával několik metod, jakými lze analyzovat teplotní pole, je zde uvedena pouze metoda konečných prvků a velmi stručný popis programu Ansys a Ansys Workbench. Kapitola 5 se skládá z teoretického výčtu parametrů asynchronního stroje. Další část diplomové práce je věnována modelu asynchronního stroje, který byl použit pro výpočty v Ansysu. Tato část je velmi stručná s velkým množstvím obrázků. V kapitole 6.2.4 je text týkající se okrajových podmínek, ale není zde uvedeno jaký typ těchto podmínek byl použit. Dále text neobsahuje popis umístění okrajových podmínek v geometrii. V kapitole týkající se výsledků je uvedeno několik obrázku rozložení teplotního pole v motoru, ale není zde uvedena žádná vypočítaná oteplovací či ochlazovací charakteristika. Naproti tomu je hned v následující kapitole obrázek 5-15, na kterém je naměřená oteplovací charakteristika motoru. Tato charakteristika by měla být uvedena až v části, která se týká měření. Tou je kapitola 7. Zde jsou dobře shrnuty postupy měření a použité přístroje. V kapitole 7.4 jsou pak zhodnoceny naměřené hodnoty. Výsledky jsou zobrazeny na grafech v této kapitole. U grafů je uveden čas v sekundách, zatímco v textu je čas uváděn v minutách. To zhoršuje přehled v dosažených výsledcích. Do grafů by bylo dobré vyznačit, kdy došlo k vypnutí stroje. Na obrázku 6-8 nejsou hodnoty z čidla Pt100 proložené. U popisu grafů často chybí háčky a čárky v popisech. Kapitola 7.5 je věnována měření pomocí termokamery. Vzhledem k tomu, že práce s termokamerou patří mezi jednu z hlavních částí zadání, je tato kapitola velice stručná. Zobrazení dvou termosnímků a jeden odstavec je podle mne nedostatečný. Rovněž zde není uveden postup získání emisivity pro tato měření. Poslední část je věnována pracovním charakteristikám motoru. V této kapitole jsou uvedeny pouze grafy bez konkrétního komentáře. Poslední obrázek 6-18 patří do jiné kapitoly. Celkově je práce zpracována vcelku dobře. Hlavním nedostatkem je malý prostor věnovaný měření pomocí termokamery. Vzhledem k tomu, že se práce s termokamerou vyskytuje v prvním a třetím bodu zadání, mělo by jí věnována větší část této diplomové práce. Po formální stránce se v práci vyskytuje několik nedostatků a samotný text obsahuje větší množství překlepů. I přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 27814