GABLECH, E. Magnetické částice jako analytický nástroj v medicíně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Studentka se věnovala řešení dílčích problémů řešených v rámci výzkumu v Laboratoři mikrosenzorů a nanotechnologií. Oblast magnetických nanočástic a jejich využití zvládla po teoretické úrovni dobře. Se zadáním a řešením se studentka vypořádala také dobře, i když si velmi špatně rozvrhla čas a práci dodělávala na poslední chvíli. Přes náročnost práce se podařilo zadání, jejímž součástí bylo provést řadu experimentů a vyhodnocení, splnit, i když se experimenty ukázaly velmi komplikované a bylo potřeba proces mnohokráte opakovat při různých modifikacích. Aktivita studentky byla adekvátní práci, do laboratoře přicházela pravidelně, své experimenty průběžně konzultovala a díky tomu vznikly předložené výsledky, které si ale ještě vyžádají další pokračování na optimalizaci metodiky možná v případě navazující diplomové práci. Po formální stránce je práce zpracována na dobré úrovni s drobnými chybami v textu a přes obtíže s formátováním práce. Struktura i rozsah textu je adekvátní bakalářské práci. Grafické zpracování vycházelo z konzultací a předkládá pokud možno účelné zobrazení výsledků pro snadnou orientaci a jasné pochopení. Studentka měla drobné obtíže se správným zpracováním diskuse k výsledkům. Literatura je nadprůměná, což odpovídá potřebám projektu, které je tematicky široké a odborně hluboké. Celkovou úroveň práce hodnotím stupněm C a doporučuji k obhajobě.
Studentka Evelína Polievková měla za úkol ve své bakalářské práci vypracovat rešerši na téma využití magnetických částic v separačních technikách analytické biochemie, ve které se měla zaměřit především na návrh vhodného systému pro separaci nukleových kyselin nebo proteinů. V experimentální části se studentka zabývala přípravou magnetických nanočástic (MNPs) na bázi oxidů železa koprecipitací, jejich povrch následně modifikovala dvěma různými metodami, metodou emulzní polymerace a metodou karboxylace. Při přípravě MNPs byl sledován vliv přítomnosti polyethylenglycolu v reakční směsi a vliv teploty na výsledné vlastnosti MNPs. Obsah práce odpovídá zadání, teoretická část je vhodně doplněna dostatečným počtem citací, které v experimentální práci ale chybí. V literární rešerši mi chybí podrobnější zmínka o možnostech karboxylace povrchu MNPs vzhledem k tomu, že to byla podstatná část experimentální práce. Mám připomínky k formální stránce práce, volila bych výstižnější členění podkapitol, chybí seznam zkratek a symbolů. Rovněž je třeba sjednotit formu citací literatury. Proto práci hodnotím stupněm C, 77 body.
eVSKP id 51812