SYNEK, J. Systém pro měření aerobní stability fermentovaných krmiv [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student měl realizovat systém pro měření stability fermentovaných krmiv v souladu s požadavky firmy Nutrivet s.r.o. V první části se student věnuje popisu výroby fermentovaných krmiv, parametrům a podmínkám, které výrobu ovlivňují. V další části je popsán návrh měřicího systému, zejména pak teplotní čidla DS18S20 a 1-wire technologie. V rámci své práce student realizoval hardwarové zapojení šestnácti teplotních čidel, které lze propojit s počítačem. V programovém prostředí LabVIEW pak navrhl a vytvořil obslužnou aplikaci, která umožňuje měření patnácti vzorků a ambientní teploty. Měřená data jsou zobrazována a také se průběžně ukládají pro případ havárie systému. Aplikace rovněž monitoruje stabilitu jednotlivých vzorků a dokáže indikovat překročení aerobní stability. Zadání práce je tedy splněno v plném rozsahu. Student k práci přistupoval aktivně a využíval konzultací. Student rovněž prokázal velké znalosti a dovednosti v programovacím prostředí LabVIEW při tvorbě obslužné aplikace. Po formální stránce je práce na dobré úrovní, vytýkám jen drobné chyby a překlepy. K posudku rovněž přikládám vyjádření pracovníka firmy NutriVet s.r.o. Ing. Václava Jambora, CSc.
Téma práce je zjevně vytyčeno externím zadavatelem a řeší problematiku měření aerobní stability fermentovaných krmiv. Cílem práce je tedy sestrojení zařízení pro měření teploty na více místech v daném čase a její vyhodnocení. Teoretická část popisuje problematiku silážování a vysvětluje souvislost mezi aerobní stabilitou a měřením teploty. V praktické části je realizováno zapojení 16 senzorů po sběrnici 1-wire a sestavení monitorovacího programu v prostředí LabVIEW. Nesouhlasím s tvrzením, cituji "Výstup čidla má 9-bitové rozlišení, které odpovídá 0,5°C krokům" (str. 28). Pokud má senor 9 bitový AD převodník pro rozsah teplot -55°C až +125°C, znamená to, že kvantizační krok přepočtený na teplotu je 0,35°C. Udávaný krok 0,5°C je ale definován a garantován výrobcem. Dále výraz "Konverse teploty jednoho čidla trvá o něco déle než jednu sekundu" (str. 41) nepovažuji za zdařilý. Z popisu není jasné, jak velká zmíněná prodleva způsobená konverzí je. Po formální stránce mám výhrady k některým formulacím, jako např. "napájen skrz sběrnici" apod. Dále mám výhradu ke členění práce, konkrétně k osamocené kapitole 10.1. Seznam použitých zdrojů se nazývá pouze LITERATURA a ta je pro snazší orientaci obvykle abecedně řazena. Wikipedia (zdroj [7]) není pro diplomovou práci považována za relevantní zdroj. Předložená práce studenta Josefa Synka splňuje zadání v celém rozsahu, práci hodnotím známkou "výborně". K obhajobě přikládám otázku.
eVSKP id 51863