VÍTOVÁ, H. Neinvazivní měření glukózy v krvi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Předložená práce studentky Hany Vítové si kladla za cíl ověřit možnosti neinvazivního měření glukózy v krvi pomocí spektroskopie v blízké infračervené oblasti (NIR). Velmi kladně hodnotím nadstandardně zpracovanou část teorie, potřebné pro návrh glukometru pracujícího v oblasti NIR. Onemocnění Diabetes Mellitus je v práci velmi dobře popsáno, včetně možností analýzy glukózy v krvi. Úkolem zadání měla být i realizace přístroje. Tato se však až v průběhu práce projevila jako nadmíru náročná, z tohoto důvodu nebylo po dohodě s vedoucím zadání práce splněno zcela. Bylo navrženo i elektrické schéma zapojení, které vykazuje drobné nedostatky. V jazyce C byly sestaveny programy pro mikrokontrolér a v C# i uživatelský program. Jejich správná funkce byla ověřena na vývojovém kitu. Po formální stránce nemám k práci výhrady, průvodní obrázky a grafy jsou dobře čitelné a vhodně umístěné, vzorce korektně uvedené. Práce je psána korektní gramatikou. K práci bylo prostudováno na 80 relevantních pramenů, které jsou správně uvedeny a v práci citovány. Předloženou práci studentky Hany Vítové hodnotím známkou "velmi dobře".
Slečna Bc. Hana Vítová měla ve své diplomní práci za úkol provést literární rešerši v oblasti metod měření glukózy v krvi, zaměřte se na spektroskopické metody v blízké infračervené oblasti (NIR), navrhnout systémové schéma neinvazivního glukometru založeného na spektroskopickém měření v blízké infračervené oblasti s použitím bifurkovaných optických vláken. Dále pak realizovat glukometr a příslušný software pro zpracování naměřených dat ve vhodném programovém prostředí (Matlab, LabVIEW, jazyk C), provést s realizovaným gluikometrem měření, včetně stanovení kritických hodnot glykemie a vyhodnocení hyperglykemie a hypoglykemie z naměřených dat za současného zobrazení aktuální naměřené hodnoty. V rámci své diplomní práce měla také porovnat výsledky dosažené měřením na navrženém glukometru s výsledky z dostupného komerčního glukometru. Součástí diplomní práce mělo být zhodnocení dosažených výsledků a to i z hlediska praktické použitelnosti. Úvodní část předložené diplomní práce se zabývá cukrovky (diabetes melitus). Za ni následuje popis metod využitelných pro stanovení obsahu glukózy v krvi. Těmto problémům byla věnována skutečně velká pozornost, protože jsou vlastně základem pro řešení další části práce. O rozsahu studia problémů spojených s touto problematikou svědčí opravdu úctyhodný seznam literatury uvedený v příloze. V další části diplomní práce je pak popsána základní myšlenka navrhovaného zařízení, na základě které jsou pak sestavena dílčí bloková schémata. Vzhledem k tomu, že pro vlastní měření obsahu glukózy v krvi, které je založené na spektroskopickém měření v blízké infračervené oblasti , je zde věnována i velká pozornost zdroji záření, kterým zde je laserová dioda pracující na vlnové délce 1550nm. Stejně tak se zabývá i bifurkovaným optickým vláknem, které sestává z 1+1 vlákny, z nich jedno slouží k přivedení záření do místa snímání a druhé pak slouží ke snímání záření od subjektu odraženého. Jsou zde popsány i obvody nutné k činnosti celého systému. Pro zpracování měřených signálu byl zvolen mikrokontrolér ATMEGA 664P. Další část práce je pak věnována programovému vybavení a otázkám kalibrace, které jsou v tomto případě opravdu stěžejní částí celého systému. Zejména úvodní část práce je zpracována skutečně přehledně a se znalostí věci. Je zřejmé, že se diplomantka problematikou stanovení obsahu glukózy v krvi zabývala delší dobu. Popis problémů je zde skutečně věcný a vše je dobře vysvětleno. I část zabývající se programovým vybavením a kalibračními postupy je přehledná a dobře zpracovaná. V závěru pak diplomantka uvádí, že se celé zařízení realizovat nepodařilo s tím, že dílčí testy provedeny byly. K předložené diplomní práci mám následující připomínky: Str.24 Obr.11 Z blokového schématu není jasné, zda laserová dioda bude v kontinuálním provozu, nebo zda bude její zapnutí něčím řízeno (nemyslím hlavní vypínač přístroje). Str.29 Obr.19 schéma zde uvedené má neúplný popis (týká se i textu). Str.37 – co se myslí připojením zařízení? Pokud se tím myslí i např. přiložení čidla na kůži pak je vše v pořádku („nemůže se podívat do paprsku“). Str.53 Držák s otvorem pro odběr vzorků – po odběru vzorku se vnitřek znečistí krví. Ta se může dostat i na optické vlákno. Str.73 Příloha B – systémové schéma část 1 nemá tři vodiče popsané (není jasné kam vedou). Str.74 Příloha C – pin 1 (řízení laserové diody) je zřejmě omylem nezapojen na příslušný pin mikrokontroléru. U některých vodičů zde chybí jejich označení. Závěr Zde bych chtěl především konstatovat, že úkol stanovený zadáním byl velmi rozsáhlý. V podstatě měl být navržen neinvazivní glukometr, který se doposud běžně nevyrábí. Při řešení takového úkolu nutně dochází k tomu, že se mohou vyskytnou problémy, se kterými se předem nepočítalo, které pak řešení daného úkolu zpomalí, či znemožní. Do této kategorie patří např. skutečnost, že se pro diplomantku nepodařilo zajistit bifurkované optické vlákno bez kterého nelze příslušný snímač udělat. To nebyla její chyba. Základní uspořádání zařízení bylo navrženo, stejně tak i potřebný software a některé problémy související s testováním vyzkoušeny byly. Už i samo zhotovení fantomů je problém. Je totiž k tomu zapotřebí zajistit potřebný materiál (např. prasečí kůže). Přesto, že některé části projektu dodělány nebyly (tím myslím kompletní funkční vzorek ), s ohledem na rozsah zadání a nezaviněné problémy spojené s realizací doporučuji tuto práci k obhajobě a navrhuje bodové hodnocení 78 bodů.
eVSKP id 51865