LIPKOVÁ, A. Návrh repliky letounu L-40 "Meta Sokol" - základní rozměry - technologie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2008.

Posudek vedoucího

Píštěk, Antonín

Práce splňuje požadavky zadání a to jak co rozsahu tak úrovně technického řešení. Velmi kvalitně jsou zpracovány kapitoly návrhu základních rozměrů a kapitoly erodynamického hodnocení letounu. Kapitola technologie výroby je rovnež na dobré úrovni. V zadání bylo také úzce spolupracovat s řešitelským týmem, který zpracovával stejný typ letounu. Z konzultací vyplývalo, že autorka DP měla významný podíl i na řízení týmu, což také velmi oceňuji.

Posudek oponenta

Šošovička, Róbert

Navrhovaná replika letounu L-40 Meta Sokol vcelku zdařile zachovává tvar křídla a trupu, ale mírným zklamáním je změna tvaru ocasních ploch. V aerodynamických výpočtech, které obsahují vztlakové čáry a poláry letounu ve všech konfiguracích, se vyskytuje drobná nesrovnalost v určení součinitele odporu podvozku, který je určen dvakrát (v kap. 6.2.3 Škodlivé odpory a následně pak v 6.3.2 Vliv vysunutého podvozku) a taky není zřejmé určení odporu zadního podvozku. Při stanovování vlivu blízkosti země, by bylo vhodné uvést s jakou výškou letu je uvažováno. Jinak je kapitola zpracována velice podrobně. V některých případech by ale pomohl vysvětlující komentář a uvedení výsledné číselné hodnoty zkoumaných parametrů. Dále jsou řešeny případy rozložení vztlaku po rozpětí křídla pro charakteristické body obálky zatížení, s uvážením požadavků předpisu na výchylky kormidel. V aerodynamickém návrhu nebyla zdůvodněna volba kroucení křídla. Je určena momentová čára letounu pro všechny uvažované konfigurace a stanoveny statické i dynamické zásoby stability. Zde se vyskytly nepřesnosti ve formulacích, kdy např. při posuzování statické zásoby stability je stanovena podmínka „minimálně 10% SAT“. V následující částí je zdůvodněna volba pohonné jednotky a stanoveny charakteristiky vrtule a křivky využitelného výkonu pro různé výšky letu. Kapitola „Letové výkony“ řeší maximální rychlosti horizontálního letu, charakteristiky stoupání, klouzání, dolet a vytrvalost. Byly stanoveny i parametry vzletu a přistání. Zde je mírně zavádějící název kap. 9.1 Letové výkony, ve které jsou řešeny pouze rychlosti horizontálního letu. Podobně obr. 9.1 neplatí pro ustálený horizontální let, jak se uvádí v jeho titulku. V tab. 9.5 je pravděpodobně překlepem uvedena nižší cestovní rychlost s max. vzletovým výkonem motoru. Hmotnostní rozbor je zpracován v kap. 10. Poslední část práce tvoří technologie výroby. Zcela logicky, ji v první fázi návrhu letounu nelze řešit příliš podrobně, navíc silně záleží na samotné konstrukci letounu, která nebyla řešena v této práci. Nicméně jsou zde navržena hlavní konstrukční dělení a typy použitých konstrukcí, ale podstatnou část kapitoly tvoří obecné technologické postupy, zásady a materiály, které by mohly mít vliv na výrobu letounu. Závěrem lze práci hodnotit jako pečlivě zpracované dílo, řešící základní aerodynamický a koncepční návrh letounu. Jednotlivé části jsou detailně řešeny s uvedením použitých vztahů a literatury. V některých případech vzhledem ke kombinaci různých zdrojů dochází ke zdvojenému označení některých veličin, tyto jsou ale obvykle na místě vysvětleny. Velmi vhodně jsou vyřešeny přílohy, obsahující množství doplňujících údajů. Přehlednost práce mírně snižuje způsob uvádění výsledných údajů na začátku kapitol s následným řešením v dalším textu, někdy však až v dalších kapitolách. Předložená práce prokázala schopnost diplomantky samostatně a kvalitně řešit úlohy inženýrské praxe a její práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 12855