ČERNÝ, M. Polymerní nanokompozity - metody přípravy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudek vedoucího

Kučera, František

Student se ujal vypracování bakalářské práce velmi zodpovědně, měl aktivní přístup a vysoké pracovní nasazení. S využitím literární rešerše hledal samostatně cesty vedoucí k řešení úkolu, nicméně příliš zodpovědný přístup zřejmě vyvolával potřebu častých konzultací, což někdy mírně hraničilo až s nesamostatností. Velký pokrok udělal student při psaní bakalářské práce, kdy si osvojil zásady logického členění práce a dále se naučil integrovat vlastní myšlenky formou diskuzí a závěrů. Ještě jednou je třeba velmi kladně hodnotit aktivní, činorodý a zodpovědný přístup studenta. Při řešení bakalářské práce se student naučil velmi důležité prezentační schopnosti. Celkově hodnotím studentovu práci známkou výborně - A.

Posudek oponenta

Žídek, Jan

Práce pojednává o přípravě nanokompozitní směsi polystyrenu s uhličitanem vápenatým. Práce je poměrně experimentálně rozsáhlá a student prostudoval poměrně velký rozsah literatury. Je zpracována pečlivě a podrobně popisuje uvedené typy syntéz. Na druhou stranu práce příliš zachází do detailu, zejména v oblasti, kde autor popisuje data převzaté z literatury a nejedná se tedy o autorovu vlastní práci. Paradoxně, příliš podrobný popis zase snižuje čitelnost práce. Práce je také napsána příliš hovorovým způsobem. Student by se měl nahradit některé výrazy například poškrábání (lze použít výraz abraze), mikroskopování (lepší výraz sledování). Často se objevuje neshoda podmětu s přísudkem. Toto by bylo možné odstranit při pečlivějším přečtení práce. Největší nedostatky předložené práce lze nalézt zejména při zpracování literatury. Objevují se zde hrubé chyby. V referencích musí být uveden ročník časopisu (Volume) ne pouze rok vydání. Podle toho se pak konkrétní článek vyhledává. Reference se mohou zkracovat stylem Autor1 et al. pouze v textu. V seznamu literatury musí být seznam všech autorů. Čerpání z literatury by mělo být také pozornější. Například u reference číslo 3 je přeložen výraz "is controlled" jako " je kontrolován". V anglické literatuře ovšem se toto slovo používá ve smyslu "je regulován". Nicméně téma, kterým se práce zabývá je aktuální. Stejně jako autor jsem problematiku vystopoval v literatuře přibližně od roku 2001. Bohužel práce postrádá časovou posloupnost vývoje. Například v kapitole 2.3.2 je nejprve popisován článek z roku 2006 (Ref. 4) a pak okamžitě navazuje (Ref. 9) z roku 2001, aniž by mezi jednotlivými odstavci byla vazba. Takto svázána data ze dvou referencí navíc působí jako by se jednalo o jeden postup. Seřazení literárních dat podle času je důležité. Student by to měl provést alespoň dodatečně. Lze tak totiž zjistit jak byly prováděny původní práce z roku 2001. Také lze zjistit, jaké nové poznatky přidávali k tématice další autoři v následujících letech. Práce je provedena pečlivě z pohledu přípravy směsí. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem byla příprava vzorků, nevadí, že byly analyzovány pouze elektronovou mikroskopií. Nicméně popis analýzy už je nepřehledný a zasloužil by si více komentáře. Doporučil bych uvést metodu přípravy i do popisku obrázku napsat jakou polymerací byl polymer připraven. Dále je v práci zmíněna metoda EDAX, která není nikde jinde v práci uvedena. Zároveň není nikde uvedený výstup z této metody. Výrok, že analýza prokázala výskyt vápníku se tím předkládá čtenáři jako tvrzení a ten mu musí věřit. Není také jasné, jakou konfiguraci měl experiment. Pravděpodobně šlo o kombinaci SEM-EDS, která je schopna rozlišovat složení v látkách v oblasti mikroskopických domén. V literatuře, kde je tato metoda použita, je uváděno u této metody skenování oblastí od 1 mikrometru výše. Pak by bylo vhodné zhodnotit, jak relevantní jsou data v oblasti nanometrů, vzhledem k tomu, že vlnová délka rentgenových záření je také v řádu nanometrů.

eVSKP id 27657