BOŠKOVÁ, M. Vliv stáří jehlic na obsah a aktivitu enzymu Rubisco u smrku ztepilého v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudky

Posudek vedoucího

Hrstka, Miroslav

Předložená diplomová práce byla součástí grantového projektu GA ČR, na kterém se podílel Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, Katedra fyziky Ostravské univerzity a ÚCHPBT Fakulty chemické VUT v Brně. Práce je ve všech směrech velmi kvalitní, její výsledky byly použity v článku "Photosynthetic induction in broadleaved Fagus sylvatica and coniferous Picea abies under ambient and elevated CO2 concentrations", který byl přijat k publikaci v časopisu Plant Science. Jako vedoucí diplomové práce musím ocenit nadání, pečlivost, svědomitost a pracovitost diplomantky stejně jako její schopnost napsat logicky uspořádaný, jasný a čtivý odborný text.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Studium literatury a její zpracování A
Využití poznatků z literatury A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Závěry práce a jejich formulace A
Využívání konzultací při řešení práce A
Celkový přístup k řešení úkolů A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Vítová, Eva

Tato diplomová práce je součástí rozsáhlejší studie, prováděné ve spolupráci s Ústavem systémové biologie a ekologie AV ČR. Studie se zabývá enzymem Rubisco, který je považován za nejrozšířenější protein na Zemi, je klíčovým enzymem fotosyntézy a nachází se ve všech přirozených rostlinných materiálech. V této dílčí práci byl konkrétně sledován vliv stáří jehlic na obsah a aktivitu enzymu Rubisco ve smrku ztepilém v podmínkách normální (vzorky A) a zvýšené (vzorky E) koncentrace CO2. Aktivita enzymu byla stanovena spektrofotometrickou metodou, obsah enzymu byl stanoven elektroforeticky metodou SDS-PAGE. Z výsledků vyplývá, že v průběhu vegetační sezóny se obsah enzymu Rubisco zvýšil, přičemž toto zvýšení bylo mnohem výraznější u mladých jehlic vzhledem k 1 rok starým jehlicím (obr. 38). To je rozdíl např. proti listnatým stromům, neboť u těch se asimilační aparát buduje jenom na jednu sezónu a množství Rubisco je největší v době plného rozvinutí listů a k podzimu se zmenšuje. Naproti tomu jehličnany budují asimilační aparát na několik sezón, přičemž největší výstavba asimilačního aparátu je logicky první rok. Na jaře měly čerstvě vyrostlé jehlice, stejně jako 1 rok staré jehlice A a E stejný obsah Rubisco, protože přes zimu se skleník nesytí CO2. Na podzim se projevila aklimace (neboli aklimační deprese) obsahu Rubisco v E, neboť při zvýšené koncetraci CO2 stačí menší množství Rubisco pro pokrytí fotosyntetických potřeb rostliny. Při dlouhodobém hodnocení aktivity Rubisco (obr. 37) musíme být velmi opatrní, neboť je to veličina velmi proměnlivá. Mohu tedy celkem exaktně porovnat aktivitu jehlic z jednoho odběru, neboť jehlice A a E byly odebírány současně, ale nemá cenu porovnávat aktivitu 3 měsíce a 6 měsíců starých jehlic, protože se úplně mohly lišit podmínky odběru. Nicméně, při porovnání obr. 37 a 38 se nemohu ubránit dojmu, že průběh obsahu a aktivity je antiparalelní, tedy že pokles obsahu je doprovázen vzrůstem aktivity a že aktivita při dlouhodobém působení E je stimulována vzhledem k A. Experimentálně náročná práce je zpracovaná výborným způsobem, prakticky bez překlepů a formálních chyb. Vytkla bych snad chybějící očíslování rovnic, použitých pro výpočty.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A
Logické členění práce A
Kvalita zpracování výsledků A
Interpretace výsledků, jejich diskuse A
Využití literatury a její citace A
Úroveň jazykového zpracování A
Formální úroveň práce – celkový dojem A
Závěry práce a jejich formulace A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 16386