TOMKO, J. Audio syntetizér v obvodu FPGA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student Jakub Tomko vypracoval bakalářskou práci s názvem Audio syntetizér v obvodu FPGA. Cílem práce bylo prozkoumat možnosti syntézy zvuku v digitálních obvodech a následně navrhnout a realizovat zvukový syntetizér generující zvuk klavíru v obvodu FPGA. Práce je logicky a přehledně rozdělena do navazujících kapitol. V teoretické části je analyzován zvuk klavíru, dále následuje kvalitní rešerše často používaných metod syntézy zvuku. Na základě této rešerše a simulací byla k praktické realizaci vybrána aditivní metoda syntézy. V praktické části práce je velmi přehledně popsán obvod syntetizéru a jeho implementace do cílového obvodu FPGA. Chybějící obvody, tedy DA převodník a pomocná paměť FLASH byly realizovány na rozšiřující desce k vývojové desce připojené. Celkově je práce na vysoké úrovni jak po odborné, tak i po formální stránce. Student prokázal schopnost navrhnout a realizovat digitální systém v obvodu FPGA a velmi dobrou znalost jazyka VHDL, který k popisu obvodů používal. Také vytvořená rozšiřující deska je na dobré úrovni a byla dodržena všechna potřebná návrhová pravidla. Kladně hodnotím aktivitu studenta v průběhu řešení bakalářské práce. Student pravidelně chodil na konzultace, využíval dostupnou literaturu a dodržoval časový plán. Zadání bylo beze zbytku splněno. Předložená bakalářská práce je kvalitní a hodnotím ji stupněm A s počtem bodů 96.
Cílem bakalářské práce byl návrh a realizace audio syntetizéru v obvodu FPGA. Práce je rozdělena do šesti kapitol, které na sebe logicky navazují. První dvě kapitoly popisují metody syntézy zvuku. Zbývající čtyři kapitoly jsou zaměřeny na výběr metody, samotnou realizaci syntetizéru a vyhodnocení výsledků. Z odborného hlediska je práce na velmi dobré úrovni. Práce svým rozsahem překračuje požadavky kladené na bakalářské práce. Práce obsahuje velmi podrobný popis realizovaného syntetizéru v obvodu FPGA. Vyhodnocení výsledků by však mohlo obsahovat podrobnější analýzu generovaného zvuku, např. pomocí simulace samotného syntetizéru v simulátoru s následnou analýzou získaných hodnot v programu Matlab. V práci taky chybí postup nahrávání dat do externí paměti z pohledu uživatele, z práce není jasné, zda vytvořený program pro nahrávání dat stačí spustit jen jednou, nebo je třeba nahrát všechny tóny postupně. Z formálního hlediska je práce na odpovídající úrovni. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm výborně.
eVSKP id 54777