DOBIAS, M. Robustnost regulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Zadání diplomové práce Bc. Dobiase bylo po odborné i časové stránce poměrně náročné, zejména pro objem simulačních ověřování a na návrh řídicích algoritmů. Diplomant prokázal při práci na diplomovém projektu svou výbornou úroveň odborných znalostí. S prací na projektu začal včas. Velmi rychle se seznámil s danou problematikou a soustředil se na hledání vhodných variant řešení. Práci věnoval značný čas a pracoval s velmi dobrou účinností. Lze ocenit jeho značnou svědomitost a píli při práci na projektu. Diplomant prokázal své inženýrské schopnosti, zkušební komisi navrhuji hodnocení "výborně".
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 48/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 19/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 19/20 | |
| Využití literatury | B | 8/10 |
Predlozena diplomova prace pana Dobise je na dobra odborne urovni a svedci o splneni bodu vytycenych v zadani. Prace se zabyva porovnanim robustnosti zakladnich variant diskretnich PID regulatoru a LQ regulatoru pomoci simulaci v prostredi MATLAB/Simulink. Porovnani je realizovano zvlast pro pevne nastavene regulatory a zvlast pro adaptivni formy techto regulatoru. Dale je overovan vliv A/D p?evodniku. Robustnost regulátoru je vyhodnocovana ze dvou pohledu, a to z frekvencnich charakteristik v komplexni rovine pomoci stability v modulu a ze zmeny odezev regulacni smycky p?i zmene vlastnosti regulovane soustavy. Prace je rozclenena do 13 kapitol. Kapitoly 3, 4 a 5 popisuji pouze zakladni typy diskretnich PID regulátor?. Tyto kapitoly mohly byt s vyuzitim podkapitol slouceny. Jinak je prace vyvazena. Vyhrady mam k prenosu PSD regulatoru na str. 13.Z uvedeneho materialu je prejat chybne (v casti realizujici derivacni slozku se namisto Td/T nasobi N). Takto realizovany diskretní regulator neni diskretnim ekvivalentem spojitemu regulatoru a proto i získané vysledky jsou diskutabilni. Dále nejsou uvadeny hodnoty parametru regulatoru. Pro LQ regulator nejsou uvedeny ani hodnoty pouzitych penalizacnich matic. Diskrétní PID regulatory jsou nastavovany podle metody Ziegler-Nicholz, ale neni uveden zadny pouzity vztah mezi parametry regulatoru a vlastnostmi soustavy. U LQ regulatoru neni uvedeno, jaka stavova reprezentace byla použita. U adaptivních regulatoru nejsou popsany pouzite algoritmy pro navrh parametru regulatoru. V kapitole 11 je z namerenych vysledku vyhodnocena robustnost pouzitych regulatoru. Je skoda, ze tyto vysledky nejsou prezentovany vhodnou grafickou formou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 | |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 | |
| Odborná úroveň práce | B | 40/50 |
eVSKP id 21364