STRANÍK, J. Systém směrování na více bran pomocí směrovače Mikrotik [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Práce je zaměřena na realizaci směrování datového toku na více bran. Výstup je velice dobře sepsán, obsahuje popis problematiky a možných problémů, ale i porovnání s jinými řešeními. Student velmi vhodně navázal na řešení problémů s možným výpadkem jedné z bran a navrhl postup jakým tuto situaci eliminovat. V konečné části práce ukázal své znalosti směrovačů Mikrotik, vše vhodně implementoval a rovněž své výsledky porovnal oproti konkurenčnímu hotovému řešení. Cíle práce jsou tedy splněny v plné míře. Student pracoval na práci zcela samostatně, pravidelně docházel na konzultace, kde prezentoval aktuální stav vývoje své práce. Z formálního hlediska je práce na dobré úrovni. Doporučená literatura byla vhodně využita a zařazena do práce.
Diplomant Bc. Jan Straník se ve své práci zabývá problematikou přenosu dat přes více paralelních spojů za účelem zálohování konektivity, rozkládání zátěže a případně podpory kvalitativních požadavků služeb. Cílem byl návrh řešení pro dynamický způsob rozdělování zátěže dle přenosových kapacit jednotlivých spojů. Práce je logicky správně členěná a sestává ze 7 částí v celkové délce 44 stran, z čehož vlastní text práce je v délce 34 stran. Úvodní část je celkem dobře zpracovaná, co se týče připomínek, vytknul bych neuvedení výčtu možností přístupů k ovládání směrovače Mikrotik před jejich detailnějším popisem, a pak nečitelnost a tím pádem zbytečnost zachycené obrazovky terminálového připojení. Obrázek byl zbytečně zmenšen a okno bylo uvedeno celé, i když text se nacházel pouze na jeho části. Popis způsobů zacházení s pakety v síťových prvcích využívajících unixové operační systémy není srozumitelně popsán, k lepšímu pochopení problematiky by přispělo vložení několika ilustrativních obrázků. Podobné výtky mám i k popisu problematiky frontového mechanizmu a plánování paketů označovaného jako HTB. Přidání několika vhodných obrázků by vzhledem relativně nízkému počtu stran práce nebylo vůbec od věci. V praktické části mám pochybnosti o zachycených paketech uvedených na obrázcích 11. a 12., protože jsou zachycené až v síti za směrovačem Router OS a je tam jako cílová adresa adresa Test serveru a jako zdrojová adresa je odchycena adresa, která nemá na obrázku 9 zachycující základní zapojení testovacího pracoviště odpovídající síť. Dále na místo výrazu „linka“ bych doporučoval použití výrazu „spoj“ či „přípoj“. Nevhodně jsou také používány anglické výrazy typu „chain“, „interface“ a další, které jsou navíc skloňovány, i když máme vhodné české ekvivalenty. Co se týče formální stránky zpracování práce, tak zde jsou hlavními nedostatky dosti vysoká četnost překlepů a gramatických chyb napříč celou prací způsobených nepečlivým sepisováním textové části práce. Závěrem lze i navzdory výše uvedeným výtkám konstatovat, že diplomant prokázal schopnost se zorientovat v problematice a vyřešit zadaný úkol, i když ne bez chyb. Zpracoval teorii dané problematiky, prakticky realizoval modelovou síť a provedl řadu měření, která porovnal, zhodnotil a navrhl i zrealizoval řešení. Proto doporučuji práci k obhajobě a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem navrhuji hodnocení C / 77 b
eVSKP id 54835