STIBORSKÝ, F. Studium agregace v systému biopolymer-tenzid za nízkých koncentrací tenzidu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.
Student osvědčil zodpovědný a svědomitý přístup k zadaným úkolům. S jeho prací jsem byl spokojen.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Bakalářská práce Filipa Stiborského je napsána velice srozumitelně na dobré jazykové úrovni s minimem chyb či překlepů. Literární rešerše (37 odkazů) je tříděna logicky byť se zdá, že jednotlivé odstavce spolu nesouvisí a na sebe nenavazují (některé odkazy jsou však duplikovány a nepřesně uvedeny). Dle zadání bych si však představila více referencí zaměřených právě na interakce biopolymer-tenzid, které jsou v uvedené bakalářské práci popsány jen velice zběžně, i když se touto tématikou zabývá spousta autorů více než 20 let. Kromě jednoho případu (citace č. 35) nejsou uvedeny jiné experimentální výsledky, popř. metody, kterými lze interakce biopolymer-tenzid studovat či charakterizovat. Spousta autorů totiž interakce hyaluronan/tenzid již studovala (např. měřením konduktivity, viskoelasticity, solubilizace, metodou NMR atd..) a zjistili zajímavé chování těchto dvou látek včetně separace fází (cca mezi 0,03 - 0,35 mM tenzidu - závisející na délce řetězce tenzidu i biopolymeru včetně jejich koncentrací). Tuto skutečnost autor bakalářské práce zřejmě opominul a uvedl, že právě v této oblasti docházelo k "nečekanému a zajímavému jevu", a proto naměřené hodnoty v této oblasti nezahrnul do vyhodnocení a uvedl to jako "systémovou chybu měření". Pokud by body byly zahrnuty do měření a proloženy, separace fází by byla jasná. Navíc z literatury (která není v práci uvedena) je zřejmé, že nejdříve interaguje (agreguje) biopolymer s tenzidem, který se soustřeďuje elektrostaticky na polymerním řetězci a po nasycení tenzidem dojde právě k separaci fází "mikrogelu" od vody. S dalším nárůstem konc. tenzidu se začnou opět tyto fáze propojovat za vzniku micel a výsledného gelu. Z výsledků měření uvedené práce je zřejmé, že použitá metodika není vhodná zejména pro oblast separace fází (kdy "mikrogel" zůstal ve vialce) a měření byla zkreslena, ovšem u všech vzorků se stejnou systémovou chybou. Ostatní experimentální data jsou zpracována přehledně s logickou návazností, jen proložení esovitých křivek je velice diskutabilní (např. u gafu 5 je jasný dvouskokový přechod, proložený je však jednozlomovou křivkou). Závěry práce jsou zpracovány přehledně i rozumně diskutovány, ovšem chybí návrh lepšího postupu fluorescenčního měření či ověření výsledků jinou exaktní metodou. S ohledem na uvedené skutečnosti doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji klasifikačním stupněm "velmi dobře - B".
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A |
eVSKP id 23883