VOŘECHOVSKÝ, K. Měření rychlosti vozidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Cílem práce bylo navrhnout a měřením ověřit algoritmus detekce vozidel pomocí jejích akustických projevů, případně se pokusit i o měření jejich rychlosti. Student dokázal samostatně nastudovat problematiku, naměřil potřebná data v reálném prostředí, navrhl a otestoval několik algoritmů pro detekci vozidla a měření rychlosti vozidla. Výsledkem je funkční program v prostředí LabVIEW, jehož vlastnosti byly ověřeny praktickým experimentem. Od původně plánovaného využití geofonů bylo z finančních a technických důvodů po vzájemné dohodě upuštěno. Diplomant práci na projektu věnoval potřebný čas, bohužel značně nerovnoměrně, což vedlo i k časové tísni při zpracování samotné diplomové práce. Problémy, na které při práci na projektu narazil, řešil samostatně, konzultace využíval v odpovídajícím rozsahu. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Havránek, Zdeněk

Zadání diplomové práce je středně složité a odpovídá požadavkům a rozsahu pro tento typ práce. Cílem práce je vytvoření algoritmu pro detekci a měření rychlosti vozidel na základě jejich akustických projevů a praktické ověření zvolené metody. Zadání předpokládá po odborné stránce zejména nastudování používaných metod a principů pro analýzu signálů získaných z akustických měření. Je možné konstatovat, že zadání je v zásadě splněno, určitým nedostatkem však je absence detailnějšího rozboru použitého měřicího řetězce. V popisu měřicího řetězce se diplomant omezil jen na výpis parametrů použitých zařízení a věnoval se spíše popisu zvoleného měřicího místa. Požadované ověření možnosti využití kontaktních snímačů pro účely detekce a měření rychlosti nebylo provedeno, diplomant pouze konstatoval, že případná kontaktní metoda nebude mít žádný výraznější přínos oproti zvolené a realizované akustické metodě. Těžiště práce je zejména v popisu a přehledu metod pro detekci a určení rychlosti vozidel, výběr vhodných kandidátů pro realizaci, jejich ověření na reálných měřených datech z běžného provozu a následné vyhodnocení. Pro měření a analýzu akustických signálů vytvořil diplomant program v prostředí LabVIEW a práci doplnil v příloze o popis a nastavení parametrů programu. Z přiloženého zdrojového kódu je patrné, že diplomant má s grafickým programováním zkušenosti – přehledný kód, členění na podprogramy. Porovnání spolehlivosti zvolených metod pro detekci a určení rychlosti vozidel je uvedena na konci kapitoly 7 v tabulkách. K porovnání měřených a skutečných rychlostí vozidel použil komerční mikrovlnný radar. Vyhodnocení přesnosti zjištěné rychlosti vozidla v závěrečném porovnání vybraných metod však chybí, diplomant pouze zmiňuje předpokládanou přesnost v závěru. Práce je členěna do 8 kapitol, v celkovém rozsahu textové části 60 stran. Kapitoly na sebe logicky navazují, jen na začátku kapitoly 5 věnující se popisu algoritmů by bylo vhodné představit celý předpokládaný řetězec zpracování a analýzy zaznamenaného akustického signálu, nejlépe pomocí diagramu. Písemný dokument je zpracován relativně pečlivě jen s drobnými překlepy a několika gramatickými chybami. Diplomant se však dopouští několika terminologických nepřesností, zejména u popisu použitých filtrů, používá termíny „záchvěv v propustném pásmu“,“nižší frekvence propusti“, „zádržné pásmo“. I přes uvedené výtky je práce na velmi dobré úrovni a svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení velmi dobře/B.

eVSKP id 39468