OBADALOVÁ, K. Význam tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Mika, Otakar Jiří

Bakalářská práce studentky Kristýny Obadalové o tísňových linkách byla velmi dobře splněna podle písemných požadavků zadání práce. K analýze a popisu současného stavu v předmětné oblasti byla vytvořena poměrně široká literární rešerše v Moravské zemské knihovně. Literatura byla v bakalářské práci dobře využita, u citací se však vyskytly mnohé chyby, které jsou níže specifikovány. Hlavní poznatky z literatury byly dobře zpracovány a využity pro popis současného stavu v dané oblasti, ale i pro tvorbu vlastních závěrů a návrhů. Výsledky práce byly velmi dobře a kvalitně zpracovány a vyústily do jejich diskuze a správné interpretace. Závěry práce jsou v podstatě správné a jejich formulace je jasná. Studentka se zúčastňovala pravidelně všech konzultací s vedoucím bakalářské práce a detaelně diskutovala řadu zásadních otázek. Celkový přístup k řešení úkolů byl výborný, markantní byla snaha studentky o vytvoření kvalitního díla. Velmi kladně pak hodnotím skutečnost, že studentka připravila a provedla vlastní průzkum mezi vybranými občany ohledně znalosti dané problematiky (dotazník a jeho přehledné vyhodnocení). Cenné byly také její odborné stáže přímo na KOPIS a jejich včlenění do bakalářské práce, případně konzultace s kompetentními odborníky. Pozitivně lze hodnotit i snahu autorky navrhnout zvýšení efektivnosti tísňových linek (str. 37-41). Její návrhy jsou většinou správné a reálné. V bakalářské práci se vyskytly i chyby a nedostatky. Jsou to drobné překlepy (např. str. 7, 15, 27) nebo občasné gramatické chyby (např. str. 7, graf č. 12 v příloze). V části 11 (str. 46) je evidentně posledních 8 zkratek a tomu odpovídajících výrazů uvedeno omylem, protože se v žádném případě nevztahují k tématice bakalářské práce. Naproti tomu zkratky použité v textu na str. 31 a 33 jako EMS a NY nejsou v přehledu uvedeny. Rovněž tak na str. 36 se opakovaně vyskytuje zkratka PČR - není v Seznamu použitých zkratek (str. 46). Na str. 28 se používá opakovaně termín "dispečer" (považuji ho za nevhodný výraz), přičemž se má na mysli "operátor" - tento výraz je vhodnější. Chybné je číslování obrázků č. 8 a 9 na str. 32 - toto číslování se vyskytuje opakovaně. Závažnějším nedostatkem jsou chybné citace literatury (str. 43), kde jsou např. uvedeny 3 zákony pod odkazem [5], dále zákon 239/2000 Sb. je citován opakovaně jako [3], [6], [8]. Obdobně třeba i zákon 222/1999 Sb. je uveden jako [5] a [9]. Naproti tomu je chybně uveden jeden zdroj dvěmi čísly [33, 34] na str. 44. Vyskytlo se i nejednotné psaní autorů (str. 44) např. [42] a [43] a další chyby. Řada těchto faktických i formálních chyb pak zbytečně snižuje celkový dobrý dojem z bakalářské práce. Celkově hodnotím předloženou bakalářskou práci známkou velmi dobře / B.

Posudek oponenta

Rosická, Zdena

Bakalářská práce paní Kristýny Obadalové VÝZNAM TÍSŇOVÝCH LINEK PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A OCHRANU OBYVATELSTVA se zabývá problematikou, která nebyla dosud řešena jako ucelené téma. Práci tvoří 8 kapitol, 1 příloha - dotazník, 13 grafů, 12 obrázků, 6 tabulek a rozsáhlý seznam použité literatury včetně zahraničních zdrojů. Práce vychází z definic pojmů a systému tísňového volání, charakteristiky jednotlivých čísel a jsou doloženy počty volání na tísňové linky v ČR podle krajů, měsíců, řešení komunikace v cizím jazyce, problematika lokalizace volajícího včetně zneužívání tento linky. Následuje situace volání na číslo 112 v EU, USA včetně kvalitativního vyhodnocení systému volání pro ČR v Bruselu. Printscreeny včetně osobních zkušeností z dispečerských stanovišť TCTV a vlastního dotazníku v rámci ČR zpracovala autorka do přehledných grafů a schémat a doplnila účelně a organicky začleněným obrazovým materiálem. Kapitolu č. 8 věnuje autorka otázce zvýšení efektivnosti tísňových linek a jako jednu z možností prezentuje ostravské centrum tísňového volání. Vzhledem k tomu, že tato linka je často zneužívána školáky, uvádí v práci doporučení, aby tato problematika byla rovněž začleněna do příručky pro učitele základních a středních škol Ochrana člověka za mimořádných událostí. V práci se objevily pouze drobně nepřesnosti z hlediska a překlepů a číslování. Řešená problematika je přehledně zmapována, zpracována a závěr práce je v souladu se zadáním bakalářské práce. Celkově hodnotím předloženou práci B. PhDr. Zdena Rosická, CSc. V Brně, 17.června 2009

eVSKP id 19600