POLÁŠEK, R. Modelování vodního zástřikového systému parního ventilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Hájek, Jiří

Hodnocení této práce je pro mě jako vedoucího v tomto případě obzvlášť obtížné. Diplomant si téma zvolil již v roce 2015, a protože zadání vychází přímo z praxe, zdálo se, že bude pro svého řešitele zajímavé a umožní mu dobře se připravit na zaměstnání. Překvapivě, zájem diplomanta o práci na tématu byl od počátku velmi vlažný, což bohužel vedlo k tomu, že v roce 2017 byl stále na začátku řešení a nebylo možné výsledky odevzdat a předložit k obhajobě. Ani v ročním prodloužení času na práci však nedošlo k výrazné změně přístupu diplomanta a blížící se termín odevzdání mě trápil možná víc, než jej. Výsledek odpovídá přístupu autora v tom, že snad v žádném ohledu diplomová práce nepřesahuje nezbytné minimum. Provedené výpočty jsou postaveny na silných zjednodušujících předpokladech a do práce se nedostaly ani náznaky možných vylepšení, které by simulace více přiblížily realitě. Nezbyl čas ani na odstraňování věcných nedostatků, které se projevují na výsledcích. Ačkoliv zadání bylo formálně splněno, řešení má nízkou kvalitu a prakticky neobsahuje vlastní originální přínosy. Prezentace výsledků je zkratkovitá. Diplomant pojal diplomovou práci jako řešení slovní úlohy, přičemž se zaměřil na stručnost, místo toho, aby rozvinul a předvedl své tvůrčí schopnosti. Jediným bonusem v provedení práce je to, že byla napsána v pokročilém textovém editoru, s minimem gramatických chyb, a s dobrou stylistickou úpravou. To potvrzuje můj pocit, že schopnosti autora překračují předvedený výkon. Slibný potenciál tak v tomto případě zůstal nevyužitý.

Posudek oponenta

Juřena, Tomáš

Cílem předložené práce je porovnat a vyhodnotit dvě konstrukční varianty zástřikového systému pomocí CFD simulací a napěťové analýzy. Zadání práce je motivováno zájmy společnosti IMI CCI, která parní ventil vyrábí. Práce je strukturována dobře, je rozdělena do devíti kapitol. Je psána na velmi dobré jazykové úrovni. Text je doplněn obrázky na relativně dobré úrovni. Drobnou výtkou je zejména chybějící grafické vyznačení důležitých rozměrů - dobrý náčrt řekne více než dlouhý slovní popis. Dobrá jazyková a grafická úroveň jsou však asi jedinými silnými stránkami práce. Předně zde chybí rešerše dostupných metod a přístupů pro řešení problému, která sice není formálně jedním z cílů práce, ale logicky by měla předcházet snahám něco napočítat. Namísto toho je pouze konstatováno, že problém je složitý a tak si ho maximálně zjednodušíme. To by nevadilo, pokud by se jednalo o první pokus s cílem zjistit, jak se systém chová za zjednodušených podmínek. Další pokusy o přiblížení k realitě však již udělány nebyly. Potenciál CFD tak zdá se býti nevyužit. Navíc i v prezentované metodice modelování je řada nedostatků: 1) Tvorba geometrie – není vinou diplomanta, že nemá k dispozici detaily k některým podstatným částem ventilu (např. tryska). Tyto chybějící detaily se snaží rozumně odhadnout. Lepší by však bylo tyto odhady parametrizovat, zejména těch, u kterých lze předpokládat významný vliv na ochlazování a vytvořit další scénáře. Jak např. ovlivní průměry či jiné prvky trysky distribuci a nástřik vody? 2) Kvalita sítě – je zásadní pro průběh výpočtu. I když diplomant měl snahu vylepšit síť pomocí zautomatizovaných nástrojů Fluentu, pokusil se o její vylepšení už přímo v Ansys Meshingu, např. dodatečným dělením problémových oblastí, lokálním zjemněním sítě? Kde se nachází zmíněné nekvalitní buňky? Využil diplomant grafických nástrojů Fluentu např. k detekci buněk s vysokými rezidui, které často bývají příčinou špatné konvergence? 3) Průběh výpočtu – jakých strategií pro dosažení zkonvergovaného stavu využil diplomant při výpočtu? Z textu to zřejmé není, vypadá to spíše na tzv. „první dobrou“ s následným komentářem, že šestistá iterace poskytuje reprezentativní stav pro vyhodnocení. Text ani vyobrazený vývoj reziduí nenapovídá, že by v průběhu iteračního výpočtu proběhly pokusy nápomoci konvergenci. 4) Vyhodnocení – rozdíly mezi variantami nelze posuzovat na základě letmého pohledu na kontury v řezu (nejen obrázek 8.5, kde navíc chybí teplotní škála). Rovnoměrnost distribuce nějaké veličiny (např. teploty) by se měla spíše kvantifikovat. 5) Závěry – troufám si říct, že společnosti IMI CCI nepřinesou novou informaci. Zatímco CFD simulace je velmi zjednodušená a není zkonvergovaná, výsledky napěťové analýzy se odvolávají na zkušenost firmy s konstrukcí ventilu. Přes zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě. Diplomant by se měl vyjádřit k nejasnostem.

eVSKP id 105797