LEŠKO, S. Algoritmy hledání shluků řešení diofantické rovnice popisující resonanci Rossbyho vln [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Kureš, Miroslav

Student Samuel Leško se ve své práci zabývá hledáním celočíselných řešení diofantické rovnice popisující resonance Rossbyho vln. Těžiště práce je ve zpracování programového balíku v prostředí Wolfram Mathematica. V textové části je problematika obstojně vysvětlena, jde ale jen o kompilaci několika zdrojů. Textová část obsahuje několik překlepů a nedůsledností, ty však nejsou na překážku pochopení podstaty problému. Programový balík je funkční a řeší úlohu správně: nabízí funkci FindSolutions sloužící k nalezení shluku řešení a jeho vykreslení v rovině. Byť jsou výstupy korektní, bylo by zde možno očekávat více možností, jak řešení hledat, například jen na vymezeném obdélníku, apod. To ale autor nenabízí. Některé náležitosti působí nedokončeně, například nutnost spouštět při zahájení práce Initialize[]. Čas výpočtu je značný, až neúnosný. (Už pro případ FindSolutions[2,-54].) Použití balíku pro experimenty je proto nepravděpodobné, student si je zřejmě této skutečnosti vědom. Samuel Leško pracoval samostatně, byť ne se zcela rovnoměrnou intenzitou. Zvládl pro něj nové programové prostředí, pochopil podstatu problému a splnil cíle bakalářské práce s výhradou k cíli poslednímu, neboť se nepodařilo algoritmus zrychlit: nutno říci, že jako vedoucí jsem nezjistil nějaký zásadní prohřešek v logice algoritmu. Práci doporučuji uznat jako bakalářskou práci oboru Matematické inženýrství.

Posudek oponenta

Navrátilová, Barbora

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou resonance Rossbyho vln vedoucí na řešení diofantické rovnice. Student se rozhodl práci psát v českém jazyce, po této stránce zde vzniká pár nepřesností typu – opis místo popis, fůzném místo fúzním apod.. V průběhu celé práce se vyskytují nedostatky se zavedením pojmů a značení - zavedeny později nebo vůbec. Např. Re(psí), jednoduchý cyklus apod. Autor cituje velice poskromnu, odkazy na obrázky nejsou úplné. V použité literatuře je uvedeno více zdrojů, než je v práci citováno. Ze zadaných cílů byly splněny pouze dva, což autor sám v práci přiznává. Třetí cíl – experimentální výpočty a závěry z nich, zcela chybí. Práce je členěna do čtyř krátkých kapitol. První část se věnuje fyzikálnímu nástinu problematiky. Na první pohled nebudí dobrý dojem informace o aktivitách v 30.letech 19.století meteorologa Rossbyho, který se narodil 1898. Na základě Coriolisova parametru zde autor představuje model f-roviny, který není pro účely práce použitelný, proto se dále zabývá beta rovinou. Autor uvádí, že ‚posléze uvidíme‘ proč – tato skutečnost v práci uvedena není. Vzájemný vztah mezi veličinami f a beta zde není uveden. Některé pojmy jsou zde zavedeny velice vágní formou - ‚l‘ kvantifikuje propagaci vlny v severo-jižním směru. Zavadí pojem resonanční triády, kde ‚důkaz‘ definice je odkázán na chybnou literaturu. Další kapitola se věnuje matematickému zavedení potřebných pojmů. V tvrzení 2.3. vystupuje n1 jako osa. V kapitole 2.2 jsou uvedeny dva obrázky, které jsou výstupem programovaného algoritmu, tuto informaci čtenář ovšem nenalezne. Poslední dvě kapitoly se věnují formulováním úlohy pro algoritmus a výslednou implementací v prostředí Wolfram Mathematica. Přiložené programy jsou funkční, autor i navrhuje případné zefektivnění výpočtu na základě využití násobnosti řešení. Je to ovšem jediný výstup práce. Jakákoliv interpretace získaných výsledků z programu chybí. V závěru autor uvádí, že se výpočty podařilo značně urychlit a náročnější výpočty jsou do desítek minut. Pokud vezmeme nějaké jednodušší řešení a na základě násobnosti alfa si zvolíme jiné vstupní n – řešení musí opět existovat, můžeme již pro alfa

eVSKP id 111800